Náklady na zdravotní péči v členských zemích za posledních deset let v průměru reálně meziročně rostly o 4 %. V Česku dokonce o 5,7 %. Náklady na zdravotní péči rostou rychleji než reálná ekonomika. Jak vysoké jsou náklady na zdravotnictví ve světě?
Výdaje proudící do zdravotnictví reálně stoupají. Každý rok utratí občané za zdravotní péči více. Nejvíce stoupají výdaje za léky.
V roce 2000 činily výdaje v Česku na zdravotní péči 147 miliard, v roce 2009 již 287 miliard Kč. Výdaje občanů za zdravotní péči v Česku vzrostly za uvedenou dobu trojnásobně.
Všechny výdaje ve zdravotnictví rostou. Mimo výdajů za léky, výrazně rostou i náklady za ambulantní péči či dlouhodobou péči. Výdaje za léky v členských zemích OECD v posledních letech rostly rychlejším tempem než celkové výdaje na zdravotnictví.
Nejvíce stouply průměrně meziročně náklady na zdravotní péči v letech 2000 až 2009 na Slovensku (o 10,9 %), Koreji (o 8,6 %), Estonsku (o 7,5 %), Polsku (o 7,3 %), Řecku (o 6,9 %), Turecku (o 6,3 %), Irsku (o 6,1 %) a Česku (o 5,7 %).
Nejméně stouply náklady na zdravotnictví v daném období v Lucembursku (o 0,7 %), Izraeli (o 1,5 %), Portugalsku (o 1,5 %), Itálii (o 1,6 %) a Islandu (o 1,6 %).
Americké zdravotnictví je nejnákladnější
Zdravotní péče je nesmírně nákladná. Moderní prostředky či chod nemocnic jsou nesrmíně drahé. Určitě není bez zajímavosti, že nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v nejvyspělejších ekonomikách. Rozdíly ve výdajích na zdravotnictví má samozřejmě vliv na kvalitu a objem zdravotní péče. Nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v USA.
V USA jsou dle poslední studie OECD „Health at a Glance 2011“ nejvyšší výdaje na zdravotnictví na obyvatele (7 960 $ v paritě kupní síly), což je 2,5krát více než činí průměr za země OECD (3 233 $ v paritě kupní síly). Následuje Norsko (5 352 $), Švýcarsko (5 144 $), Nizozemí (4 914 $) a Lucembursko (4 808 $).
V Česku jsou výdaje na zdraví, v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD, nízké. Za rok 2009 činily výdaje na jednoho obyvatele v paritě kupní síly 2 108 $. Nižší jsou pouze v Turecku (902 $), Mexiku (918 $), Chile (1 186 $), Estonsku (1 393 $), Polsku (1 394 $), Maďarsku (1 511 $) a Slovensku (2 084 $).
Podíl soukromých výdajů stoupá
Česko patří mezi země s nejnižšími soukromými výdaji občanů na zdravotní péči. Tento trend je však dlouhodobě neudržitelný. Občané hradí přímo za doplňky stravy, kosmetické operace, nedoplatky u léků, příplatky u zubních lékařů či regulační poplatky v Česku 16 % všech výdajů ve zdravotnictví.
Srovnatelné přímé platby pacientů jsou ještě v Nizozemí (15 %), Dánsku, Norsku, Lucembursku a Velké Británii (rovněž 16 %). Naproti tomu v Chile, Mexiku a USA dosahují přímé platby pacientů více než polovinu všech nákladů. Velmi vysoké jsou ještě z členských zemí OECD přímé platby pacientů v Koreji, Izraeli a Švýcarsku. Trendem je však zvyšování přímých plateb pacientů.
Jak je to s administrativními náklady?
Úhrada zdravotní péče neprobíhá v členských zemích OECD v plné výši přímo od pacientů k lékaři. Ve většině členských zemí je zdravotní péče financována přes zdravotní pojišťovny, stát nebo komerční zdravotní pojišťovny. Všem institucím vznikají náklady. Náklady spojené s výběrem a distribucí se považují za administrativní náklady. Cílem všech zdravotních systémů ve světě je snižování těchto administrativních nákladů.
Nejvyšší administrativní náklady jsou v USA a Francii (7,0 %), což je více než dvojnásobek průměru členských zemí OECD. Velmi drahá je správa zdravotního pojištění či daně spojené s financováním zdravotní péče v Německu, Švýcarsku a Belgii.
Naopak poměrně nízké administrativní náklady jsou v Norsku či Dánsku. Zdravotní model v zemích Skandinávie je velmi propracovaný, stejně jako celá sociální politika státu.
V Česku jsou administrativní náklady mírně nadprůměrné. Snížení počtu zdravotních pojišťoven je cestou, jak tyto náklady výrazně snížit. V současné době působí v Česku 8 zdravotních pojišťoven, jejichž konkurenční možnosti jsou značně omezené.