Problematiku psychosociální zátěže sester a hodnocení pracovních podmínek jsem si vybrala jako téma své bakalářské práce. Zátěž v profesi sestry bezesporu existuje. Sestry se již v průběhu vzdělávání musejí naučit značné množství teoretických vědomostí, praktických dovedností a všechny tyto poznatky později využívají v praxi. Musejí umět správně komunikovat s nemocnými a vždy vystupovat profesionálně.
Sestra může vnímat jako zatěžující i bezvýznamný podnět, protože při zvládání stresu záleží na individuální míře frustrační tolerance každé sestry, která je různá. A co ještě stěžuje sestrám práci? Jsou to mj. i pracovní podmínky, které jsou na ošetřovacích jednotkách mnohdy nevyhovující.
Výzkum zátěže sester
V praktické části své bakalářské práce jsem provedla šetření zaměřené na pracovní psychosociální zátěž sester a pracovní podmínky. Výzkum jsem realizovala ve dvou nejmenovaných nemocnicích na standardních chirurgických a interních ošetřovacích jednotkách. Jako metodiku šetření jsem použila dotazník, který byl určen pro sestry a byl anonymní. Výsledky jsem zpracovala ze 114 dotazníků, přičemž 57 dotazníků bylo z chirurgických oddělení a 57 dotazníků z interních oddělení.
Prvotním cílem práce bylo porovnat psychosociální zátěž sester na chirurgických a interních odděleních, ale na základě zpracovaných výsledků jsem překvapivě zjistila, že zátěž sester na obou typech oddělení je srovnatelná a nejsou zde patrné žádné rozdíly.
Některé výsledky šetření mne mile potěšily, a to zejména kladné hodnocení práce sestrami:
* sestry se většinou do práce těší,
* práce sestry baví a jsou s ní spokojeny,
* sestry vnímají svoji práci jako pestrou, nikoli jako stereotypní,
* sestry jsou spokojeny s organizací práce na ošetřovacích jednotkách.
Především bych ale chtěla poukázat na nejčastější zdroje zátěže a problémy v ošetřovatelské praxi:
* profese sestry s sebou nese velké riziko ohrožení zdraví, sestry uvádějí především riziko vzniku infekce, alergie, rozvrat denního režimu, ale také poranění způsobené agresivními pacienty/klienty,
* profese sestry je spojena s vysokou pracovní odpovědností - zvláště za svěřené nemocné,
* sestry nemají dostatek času k odpočinku před a po práci,
* nedostatek ošetřovatelského personálu často negativně ovlivňuje kvalitu poskytované péče,
* při ošetřování umírajících nemocných prožívají sestry pocity bezmoci, duševní tíseň a ztotožňují se s pocity pacientů/klientů a rodiny,
* sestry přiznávají, že často vykonávají práci za ostatní členy zdravotnického týmu.
Spolupráce v týmu a stres
Uvedla jsem zde nejčastější situace, které se denně vyskytují na ošetřovacích jednotkách a stresují zdravotnické pracovníky. Sociální zátěž způsobují špatné interpersonální vztahy na pracovišti (vztahy sester navzájem, vztah sestry s vrchní a staniční sestrou, vztah sestry s lékařem, vztah sestry s pacientem a jeho rodinou). Týmová orientace práce sestry je jeden z charakteristických rysů moderního ošetřovatelství. Zdravotnický tým pečuje o nemocné a každý člen má přesně vymezené kompetence.
Sestra není pouze asistentka lékaře, jak jsme byli zvyklí v dřívějších dobách, ale pracuje samostatně v souladu se svým ošetřovatelským procesem. Není však výjimkou, že lékaři přenášejí své kompetence na sestru. Dokazují to výsledky mého šetření a také jsem tuto skutečnost pozorovala na oddělení během své praxe. Jestliže je na oddělení nedostatek personálu a sestra navíc vykonává práci za jiné členy týmu (nemyslím tím jen lékaře), je pochopitelné, že kvalita poskytované péče je negativně ovlivněna. Je to začarovaný kruh. Sestra je pod tlakem, protože se cítí povinna plnit ordinace lékaře, nesplní-li je, může poškodit pacienta, za kterého je odpovědná.
Pracovní podmínky sester
Dalším cílem mé práce bylo zjistit, jak sestry vnímají pracovní podmínky. Hodnotila jsem sedm aspektů pracovních podmínek a srovnala je ve dvou nemocnicích. Nejhůře sestry hodnotily místo k odpočinku, stravování a technické vybavení. I já mohu z vlastní zkušenosti konstatovat, že místo k odpočinku pro sestry je nedostačující, ošetřovací jednotky nejsou vybaveny žádnou místností, kde by si sestry mohly o přestávce oddechnout, chvilku se uvolnit nebo poobědvat. Sestry svačí v čajové kuchyňce ve stísněných prostorech nebo přestávku tráví v pracovně sester.
Závěr
Na standardních ošetřovacích jednotkách je míra pracovní zátěže vysoká - dokazují to i výsledky mého šetření. Na sestry jsou kladeny vysoké požadavky ve všech oblastech, a jak už bylo řečeno, mnohdy sestrám ztěžují práci nevyhovující pracovní podmínky. Otázkou ale zůstává, jak tuto situaci vyřešit. Chybí více zájmu o tyto problémy v praxi, je to otázka dotací a investic (finančních) do pracovního prostředí, které hraje podstatnou roli v práci sestry, nebo mnohdy chybí jen zájem a dobrá vůle vedoucího managementu se o tyto problémy zajímat?
O autorovi: Pavla Bilavčíková, Mgr. Michaela Karafiátová (PavliiinkaB@seznam.cz)