Rozhovor Haló novin s poslankyní Taťanou Jirousovou (KSČM)
V uplynulých dnech delegace sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví navštívila Rumunsko. Členkou delegace byla i poslankyně Taťána Jirousová. Zajímalo nás proto…
Zda v Rumunsku mají také tolik zákonodárných institucí jako u nás?
Mají Sněmovnu i Senát. Narozdíl od nás však do obou volí stejným systémem, poměrným zastoupením. V obou mají výbory, které se dokonce mohou v názorech na věc lišit. Pak se prý vytvoří společná komise a ta po jednání většinou dojde k návrhu přijatelnému pro obě komory, a ten může být úplně jiný, než byl předložen. Chystá se však reforma, která by buď Senát úplně zrušila, anebo alespoň schválila systém poměrné volby.
Kdo všechno je v rumunském parlamentu zastoupen?
Sněmovna má 345 poslanců, Senát sto čtyřicet. Nejvíc křesel ve Sněmovně mají sociální demokraté -155, v Senátu pak 65, pak nacionalisticky extrernistická (tak nám alespoň říkali) strana Velké Rumunsko - 84 a 37 křesel. Jsou tu i liberálové, maďarská strana, demokraté (ti dříve vedli vládní koalici). Vládní kabinet tvoří menšinoví sociální demokraté tolerovaní maďarskými poslanci a snad i demokraty. Jako prioritu ve vládní politice hlásí vstup do NATO a Evropské unie a slaďování asi deseti tisíc zákonů nebo jejich částí s unionistickým zákonodárstvím.
Vy jste v Rumunsku nebyli však kvůli mapování politické situace. Ale, pochopil-li jsem to dobře, kvůli shromáždění informací - a zkušeností -se sociálním zákonodárstvím. Takže - co jste zjistili?
Za nejdůležitější informaci pokládám záměr reformy důchodového zabezpečení. Nyní zde platí jakýsi přerozdělovací typ. Z příspěvků na důchodové zabezpečení zatím činil důchod asi čtvrtinu průměrného platu, ale stát přispíval, a tak se důchody dostaly až na čtyřicetipětiprocentní hranici. Nyní však, podle informací předsedkyně výboru pro sociální ochranu, bývalé ministryně sociální péče, se plánuje vytvoření individuálních účtů. Finance chtějí svěřit soukromým penzijním fondům. Údajně na radu Světové banky a Evropské unie. Také u nich se odchod do důchodu posune směrem nahoru. U mužů na 65 let, u žen na 60. Podle informace rumunských sociálních demokratů tuto variantu však nebudou podporovat.
A co rumunské zdravotnictví?
Také zde probíhá reforma. Nyní je v etapě ohodnocování jednotlivých nemocnic. Hodnotí se vybavenost, využívání zdrojů, personální obsazení ap. Do dvou měsíců hodnotící komise, složené ze zástupců ministerstva zdravotnictví, odborů a Lékařské komory, mají předložit vyhodnocení. Hlavním cílem je vytypování ztrátových a nepotřebných nemocnic. Závěry budou prý konzultovány s jednotlivými župami. Ve zdravotnictví, podle informace odboru pro reformu ministerstva zdravotnictví, se vynakládá 80-90 % financí určených pro zdravotnictví na platy zaměstnanců. Peněz je ve zdravotnictví velice málo. Pokud jde o platby pojistného - 7 % dává zaměstnanec, 7 % zaměstnavatel. V budoucnu se do způsobu financování zdravotnictví mají zapojit i župy. Reforma předpokládá platby za služby zdravotnických zařízení a nikoli za dobu hospitalizace. 23 nemocnic je zařazeno do pilotní studie DRG (platba za diagnózu).
Za zdravotní péči v Rumunsku se platí?
Ne. Stále je bezplatná. Alespoň podle platných předpisů. Vybrané pojistné na zdravotní pojištění v Rumunsku je oproti nám jen 40 % a počet občanů je zhruba dvojnásobný než u nás. S tím souvisí i pozdní nebo žádné platby zdravotnickým zařízením od pojišťoven. Z toho důvodu jsou nuceni lékaři, nemocnice i farmaceuti žádat peníze přímo na pacientech. Prostě zdravotní péče se v Rumunsku řítí do složité a těžko řešitelné situace, do kolapsu. O výběr a spravování pojistného se stará Národní zdravotní pojišťovna Rumunska, která je veřejnoprávní institucí. Ještě existují dvě resortní zdravotní pojišťovny, které se ale musí řídit pravidly vytvořenými Národní zdravotní pojišťovnou. I zde však na radu Světové banky má proběhnout reforma. Existuje projekt na tvorbu soukromých zdravotních pojišťoven. Veřejné peníze by se tak dostaly do soukromých rukou. Bohužel, na všem se podílí rady EU a Světové banky, které Rumunská vláda plně respektuje a považuje je za neomylné.
A konečně - jak žijí naši krajané?
V Rumunsku je silná slovenská a česká komunita. Nás provázela poslankyně parlamentu za slovanskou menšinu Ana Florea - původně se jmenovala Anna Suchoňská. Čechů je tu asi pět a půl tisíce a žijí převážně v jižním Banátu, Slováků dvacet tisíc. Ti jsou především v Nadlacku. Mají své školy, ale i problémy. Národní jazyk i zvyky však stále udržují.(Dokončení ze str. 1)
Za nejdůležitější informaci pokládám záměr reformy důchodového zabezpečení. Nyní zde platí jakýsi přerozdělovací typ. Z příspěvků na důchodové zabezpečení zatím činil důchod asi čtvrtinu průměrného platu, ale stát přispíval, a tak se důchody dostaly až na čtyřicetipětiprocentní hranici. Nyní však, podle informací předsedkyně výboru pro sociální ochranu, bývalé ministryně sociální péče, se plánuje vytvoření individuálních účtů. Finance chtějí svěřit soukromým penzijním fondům. Údajně na radu Světové banky a Evropské unie. Také u nich se odchod do důchodu posune směrem nahoru. U mužů na 65 let, u žen na 60. Podle informace rumunských sociálních demokratů tuto variantu však nebudou podporovat.
A co rumunské zdravotnictví?
Také zde probíhá reforma. Nyní je v etapě ohodnocování jednotlivých nemocnic. Hodnotí se vybavenost, využívání zdrojů, personální obsazení ap. Do dvou měsíců hodnotící komise, složené ze zástupců ministerstva zdravotnictví, odborů a Lékařské komory, mají předložit vyhodnocení. Hlavním cílem je vytypování ztrátových a nepotřebných nemocnic. Závěry budou prý konzultovány s jednotlivými župami. Ve zdravotnictví, podle informace odboru pro reformu ministerstva zdravotnictví, se vynakládá 80-90 % financí určených pro zdravotnictví na platy zaměstnanců. Peněz je ve zdravotnictví velice málo. Pokud jde o platby pojistného - 7 % dává zaměstnanec, 7 % zaměstnavatel. V budoucnu se do způsobu financování zdravotnictví mají zapojit i župy. Reforma předpokládá platby za služby zdravotnických zařízení a nikoli za dobu hospitalizace. 23 nemocnic je zařazeno do pilotní studie DRG (platba za diagnózu).
Za zdravotní péči v Rumunsku se platí?
Ne. Stále je bezplatná. Alespoň podle platných předpisů. Vybrané pojistné na zdravotní pojištění v Rumunsku je oproti nám jen 40 % a počet občanů je zhruba dvojnásobný než u nás. S tím souvisí i pozdní nebo žádné platby zdravotnickým zařízením od pojišťoven. Z toho důvodu jsou nuceni lékaři, nemocnice i farmaceuti žádat peníze přímo na pacientech. Prostě zdravotní péče se v Rumunsku řítí do složité a těžko řešitelné situace, do kolapsu. O výběr a spravování pojistného se stará Národní zdravotní pojišťovna Rumunska, která je veřejnoprávní institucí. Ještě existují dvě resortní zdravotní pojišťovny, které se ale musí řídit pravidly vytvořenými Národní zdravotní pojišťovnou. I zde však na radu Světové banky má proběhnout reforma. Existuje projekt na tvorbu soukromých zdravotních pojišťoven. Veřejné peníze by se tak dostaly do soukromých rukou. Bohužel, na všem se podílí rady EU a Světové banky, které Rumunská vláda plně respektuje a považuje je za neomylné.
A konečně - jak žijí naši krajané?
V Rumunsku je silná slovenská a česká komunita. Nás provázela poslankyně parlamentu za slovanskou menšinu Ana Florea - původně se jmenovala Anna Suchoňská. Čechů je tu asi pět a půl tisíce a žijí převážně v jižním Banátu, Slováků dvacet tisíc. Ti jsou především v Nadlacku. Mají své školy, ale i problémy. Národní jazyk i zvyky však stále udržují.
JAROSLAV KOJZAR, Haló noviny, 27.4.2002