Očekávají-li čtenáři důraznou odmítavou reakci na pondělní hodnocení (článek si můžete přečíst ZDE), asi je zklamu.
Bulvárněji založená část čtenářů těchto stránek by snad i seznala takovou mediální přestřelku zábavnou. Všichni ostatní pochopí, že taková reakce není důstojná ani ČLnK samotné, ani jejích představitelů.
Sjezd delegátů, jako nejvyšší orgán komory, musí primárně zpracovat agendu danou zákonem. Kromě tradičního schvalování rozpočtu a výsledků hospodaření také změny profesních řádů a další nezbytné agendy. Například rozdělení Pražského sdružení na městské obvody pro usnadnění akceschopnosti a efektivnější zapojení pražských kolegů do dění v komoře.
Na pořad jednání bylo zařazeno i mnoho dalších témat a to dokonce i v průběhu sjezdu. Ani méně pozornému účastníkovi nemohlo uniknout, že do programu byly zahrnuty úplně všechny doplňující návrhy jednotlivých delegátů. Na dvoudenní sjezd úctyhodný výkon, za který patří jeho účastníkům poděkování.
O systémech tvorby úhrad a výkonech v oblasti lékárenské péče se hovořilo jednak v bloku k odměňování za poskytnutou lékárenskou péči, ale také přímo v diskusi s ministrem zdravotnictví a jeho náměstkem.
K otázkám vzdělávání byla otevřena samostatná panelová diskuze se zástupci vzdělávacích institucí a akreditačních komisí. Celý program a charakter sjezdu se tedy řídil vůlí a zájmem delegátů. Absolutní většina z nich přijela s konstruktivním přístupem a dala to v průběhu sjezdu najevo.
Vzpomínání na dobu před 21. lety u příležitostí včerejšího svátku (17. 11.) mě jenom utvrdilo v přesvědčení, že budoucnost nelze stavět jen a pouze na závěrech sjezdů. Budoucnost oboru nemůže žádný sjezd nadiktovat, budoucnost je přímo závislá na ochotě a odvaze jednotlivců pro obor a jeho rozvoj pracovat.
Pro řešení témat důležitých pro budoucnost oboru proto nespoléháme a nemůžeme spoléhat pouze na sjezd delegátů. Komora má ke své činnosti také poradní hlas Vědecké rady ČLnK, intenzivní jednání kontinuálně probíhají se zástupci České farmaceutické společnosti a obou Farmaceutických fakult.
Širší diskusní fórum nabízí především odborné kongresy, Kongres praktického lékárenství nebo právě skončený Kongres nemocničního lékárenství, letos pořádaný pod záštitou ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Obě akce pravidelně navštěvuje více než tisícovka účastníků.
Za obrovský úspěch a naději pro budoucnost považuji rostoucí zájem o dění v oboru a v komoře především z řad mladších kolegů. Možná právě kvůli nim, nezatíženým stigmatem minulosti, jsou diskuse uvnitř lékárnického stavu v posledních letech mnohem otevřenější než v minulosti. I přes nesouhlas kolegy Hampla je v komoře respekt k názorům druhých samozřejmostí.
Přestože na sjezdu nejčastěji zaznívaly výzvy ke spolupráci a sjednocení lékárníků od představitelů GML, stylizovalo se ústy svého předsedy definitivně do role nedůtklivého a možná žárlivého partnera komory.
Ano, XX. sjezd ČLnK vyslovil své „Mene tekel…“ a odvolal z představenstva kolegu Hampla.
Jeho interpretace sjezdu z pozice předsedy GML je krajně tendenční, nepravdivá a vedená záměrem uškodit v maximální míře komoře i všem lékárníkům. Ne každý Daniel je ovšem prorokem. Vyostřená mediální odveta namísto sebereflexe nemusí být nejlepší reakcí.
Spolupráce založená na negativní a nepravdivé mediální kampani bude velmi obtížná. Nikoliv z viny ČLnK.