Jedna smlouva je v pražské nemocnici IKEM důležitější než ostatní. Dokonce jen pár zasvěcených smí vědět, co v ní přesně stojí. Která to je?
Jde o smlouvu na nákup zdravotního materiálu za 440 milionů. Nemocnici ho prodá firma Kardioport - jak HN v sérii článků popsaly, jde o narychlo založenou prázdnou schránku bez zaměstnanců a s utajenými vlastníky, přes niž zakázka pouze proteče.
HN požádaly vedení nemocnice o kopii téhle důležité smlouvy. Mohla by totiž mnohé vysvětlit: například jak dobrý byznys to pro neznámou zprostředkovatelskou firmu bude. Nebo vyjasnit, čím může nemocnici prospět dodavatel, který ani nemá vlastní zaměstnance.
Nemocnice se ovšem smlouvu rozhodla tajit. „Velmi rádi bychom ji poskytli, ale je součástí obchodního tajemství. I právníci vymýšleli, jak to udělat, ale bohužel to nejde,“ omlouvá se mluvčí IKEM David Vondruška.
Jde přitom o oblíbenou a už mnohokrát rozmetanou výmluvu. Předně - soudy už opakovaně rozhodly, že obchodní tajemství se vztahuje jen na zcela výjimečné technologie, ne na běžné zboží. A i pak má každý právo se do smlouvy podívat, jen citlivá technická data mají být začerněná.
„Musí se jednat o skutečnosti výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají alespoň potenciální hodnotu a nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné,“ rozhodl například už před 11 lety Krajský soud v Hradci Králové, jehož verdikt se dodnes považuje za jeden ze zásadních.
Porušují zákon, tvrdí expert
IKEM přitom jednoznačně nic supertajného nenakupuje - zakázka zněla na běžné umělé srdeční chlopně nebo chirurgický materiál. „Přece utajené výrobní postupy nebo jedinečné technologie se stejně nedávají do smlouvy. Je to jen výmluva,“ myslí si Oldřich Kužílek, spoluautor zákona o přístupu k informacím. „IKEM je veřejná instituce, hospodaří s veřejnými penězi, a proto musí takovou smlouvu zveřejnit,“ dodává.
Tím, že nemocnice smlouvu tají, jde i proti trendu, který nastolil ministr zdravotnictví Leoš Heger. Začátkem roku nařídil, aby státní nemocnice dávaly všechny podrobnosti k zakázkám na své weby. A stejně tak Nečasova vláda: v boji proti korupci chce prosadit, aby úřady ani státní podniky nemohly tajit, komu a za jakých podmínek dávají na zakázkách vydělat.
Co přesně ve smlouvě stojí, neví ani bývalá ministryně Dana Jurásková. Právě za jejího šéfování resortu IKEM vítěze zakázky vyhlásil - měsíc po loňských volbách, kdy se střídaly vlády.
„Já jsem se záměrně nikdy o žádné výběrové řízení nezajímala ani nezkoumala, kdo se do něj přihlásil a kdo vyhraje. Aby mě nikdo nemohl napadnout, že z pozice ministryně něco ovlivňuji,“ tvrdí Jurásková. Ale už když tendr běžel, vzbudil pozornost některých poslanců ze zdravotního výboru. Přišlo jim totiž zvláštní, že se o tak velkém tendru téměř nemluví.
Lidovec Ludvík Hovorka kvůli ní i ve sněmovně interpeloval ministryni Juráskovou, ale dozvěděl se jen obecné informace. „Ta zakázka přitom byla od začátku obestřena jakýmsi neurčitým tajemstvím. Chtěl jsem víc informací, ale od paní ministryně jsem skoro žádné nedostal,“ vzpomíná exposlanec.
Co je to firma? Jen skořápka
Odtajnění smlouvy by na druhou stranu stejně nepřineslo odpověď na další důležitou otázku: kdo za firmou Kardioport ve skutečnosti stojí. Nemocnice to nikdy nezkoumala se zdůvodněním, že to zákon nenařizuje.
Celý článek si můžete přečíst na serveru iHNED.cz nebo ZDE.