Hlavním úkolem akce je informovat odbornou veřejnost o novinkách v diagnostice a léčbě zhoubných nádorů. Dalším cílem je propojit odborníky mnoha medicínských profesí, kteří se podílejí na cestě nemocného od diagnózy až k uzdravení. V rámci jednotlivých sekcí se navzájem pokoušíme sladit naše pohledy na optimální podobu spolupráce.
Významní zahraniční odborníci
K diskusím zveme i zahraniční odborníky a letos pozvání přijala prof. Nadja Harbeck z prsního centra Frauenklinik Mnichovské univerzity, která hovořila na téma hormonální léčby u pacientek s metastatickým karcinomem prsu. Ze Singapuru přijela kanadská odbornice doc. Rebecca Alexandra Dent, která se věnovala neoadjuvantní léčbě karcinomu prsu. Na Prague Onco zavítal i prof. Peter Schmid z Barts Cancer Institute z Londýna s přednáškou o novinkách v léčbě karcinomu prsu. Tradičně se účastnil také prof. Axel Grothey z Mayo Clinic v Rochesteru, aby referoval o novinkách v léčbě kolorektálního karcinomu. Třetímu nejčastějšímu malignímu nádorovému onemocnění se věnoval i prof. Marc Peeters z Univerzity v Antwerpách. Z univerzity v Tel Avivu přijel odborník na imunoterapii prof. Jacob Schachter, dalším izraelským hostem byl prof. Nir Peled, který poskytl skvělý přehled o současné léčbě plicních nádorů. Urologickou sekci obohatil prof. Ivan Grunberger z New Yorku, který má české kořeny a v současné době je prezidentem New York Section American Urological Association. O neuroendokrinních nádorech zažívacího traktu informovala prostřednictvím telekonference prof. Marianne Pavel z Berlína. K významným hostům patři i prof. H. Richard Alexander z marylandské university, chirurg zaměřený na léčbu nádorů zažívacího traktu metodou hypertermické intraperitoneální chemoterapie.
Zapojit se mohli studenti i pacienti
Na programu se letos mohli podílet i přihlášení účastníci – přednáškou nebo posterem. Zájemci z řad postgraduálních studentů se měli možnost zapojit do soutěže o nejlepší tři postery, kterou pořádáme na památku naší předčasně zesnulé kolegyně MUDr. Luby Krásné, Ph. D., a získat tak cenu děkana 1. LF UK.
V předvečer kolokvia pravidelně pořádáme také interaktivní seminář pro onkologické pacienty, který letos obohatilo vystoupení doktorky Sue Gessler, jež působí jako psychologická konzultantka při University College Hospital, Macmillan Cancer Centre v Londýně. Pacientům zatím nevěnuje prostor žádná jiná česká onkologická konference, přestože jsou hlavními recipienty naší práce.
Komplexní přístup k nemocným
I v roce 2016 stoupala incidence zhoubných nádorů. Mortalita naštěstí nekopíruje u všech nádorových lokalit jejich incidenci, naopak díky účinnější adjuvantní terapii a u některých malignit i úspěšnému screeningu klesá. To však vede k nárůstu prevalence pacientů se zhoubnou diagnózou. Mezi žijícími pacienty s historií maligního onemocnění nejsou jen ti, kteří nemoc úspěšně zvládli, ale i nemocní dlouhodobě se potýkající s nevyléčitelnou, byť úspěšně léčitelnou fází nemoci. To s sebou přináší řadu problémů i finanční komplikace. Pacienti s generalizovanou malignitou musí řešit svou sociální, pracovní a rodinnou situaci a často potřebují psychologickou pomoc. Komplexnímu přístupu k této subpopulaci nemocných se teprve učíme.
Významné pokroky v léčbě
V loňském roce bylo publikováno množství klinických studií, jejichž výstupy budou v krátké době ovlivňovat osud onkologicky nemocných. Významné změny čeká léčba nemalobuněčného karcinomu plic. Klinické studie s inhibitory PD-L1, jako jsou nivolumab a pembrolizumab, potvrdily statisticky významný přínos této nové léčby proti standardní chemoterapii platinou. Ve druhé linii léčby vykazuje slibné výsledky také atezolizumab. Zavedení neoadjuvantní léčby ifosfamidem a antracykliny do terapie lokalizovaných, vysoce rizikových sarkomů měkkých tkání pravděpodobně zlepší jejich kurabilitu. Změnil se i pohled na prognostický význam lokalizace nádorů tlustého střeva v oblasti pravého a levého kolon, což má také terapeutické konsekvence v souvislosti s optimální volbou biologické léčby metastatického nádoru. Do první linie léčby generalizovaného karcinomu ledviny by na základě výsledků klinické studie fáze II mohl postoupit tyrosinkinázový inhibitor cabozantinib. Sunitinib zase vykazuje slibné výsledky v adjuvantní terapii vysoce rizikových karcinomů ledviny po nefrektomii. Významnou novinkou je i možnost léčby ovariálních karcinomů PARP inhibitory. Brzy se dále v praxi objeví CK 4/6 inhibitory v kombinaci s hormonální léčbou pro terapii pacientek s generalizovaným hormonálně dependentním karcinomem prsu. Jak palbociclib, tak ribociclib významně posilují účinek hormonoterapie. Tato kombinovaná léčba zcela změní dosavadní standardy. Razantní změna prognózy metastatického melanomu znamená zavedení checkpoint inhibitorů do léčby první a druhé linie, přičemž nejúčinnější se zdá kombinace ipilimumabu a nivolumabu. První vykazuje v adjuvantním podání statisticky významný pozitivní dopad na celkové přežití. Imunoterapie způsobuje nejvýznamnější zemětřesení v dosavadních léčebných indikacích, neboť se množí výstupy klinických studií dokazující její efektivitu u nádorů hlavy a krku, karcinomu močového měchýře, hepatocelulárního karcinomu, Hodgkinova lymfomu, ale také třeba karcinomu žaludku.
Novinek je mnohem více, ale myslím, že už jen tato malá ochutnávka je ukázkou zvyšující se naděje našich nemocných na překonání maligního onemocnění. To neznamená, že bychom měli zahodit staré dobré léčebné metody, které mají v onkologické terapii svoje místo stále. Chemoterapie, kterou řada pacientů považuje pro její nežádoucí účinky za „old fashion“ metodu, je v současné době u řady zhoubných nádorů nenahraditelná a v kombinaci s moderní cílenou léčbou se díky heterogenitě nádorů velkou měrou podílí na jejím účinku.
Rezervy a výzvy české onkologie
V České republice umíme léčit onkologické pacienty stejně dobře jako naši kolegové v západní Evropě nebo v USA. Nicméně se obáváme finančních nároků, které s sebou nese obrovský nárůst léčebných možností, zvyšující se incidence zhoubných nádorů a paradoxně i fakt, že dokážeme množství nemocných udržet delší dobu naživu. To, co nás prakticky trápí, je neadekvátní ohodnocení zdravotníků, kteří ze zdravotnictví odcházejí, takže bojujeme s nedostatkem středního zdravotního personálu i lékařů. Bohužel se to týká i generace narozené v 60. a 70. letech, která by měla usednout na klíčové řídicí pozice.
Dalším problémem je nedostatečná kapacita paliativní péče, což souvisí s tím, že neproběhla racionální reforma našeho zdravotnictví, následovaná logickým uzavřením některých lůžkových zařízení a jejich změnou na paliativní lůžka. Přes veškeré organizační snahy výboru České onkologické společnosti není u nás rovná dostupnost onkologické péče zajištěna. Důvodem je nedostatečná kapacita onkologických center a nedokonale fungující sítě v rámci hierarchie onkologických pracovišť.
Přesto věříme, že řada problémů je řešitelná, a to zejména na základě osobních jednání. Vhodným místem pro taková setkání je i Prague Onco. Myslím, že letošní ročník splnil veškerá očekávání, která jsme do něj vkládali.
O autorovi| doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., Onkologická klinika 1. LF UK a VFN Praha