Vážené kolegyně, vážení kolegové!
Všude jen samí falešní sobi, žádný sníh, supermarkety jsou narvané k prasknutí. Janek Ledecký mi podmanivě brouká do ucha, že je čas Vánoc, je čas hledat to lepší v sobě i v druhých. Zanedlouho bude končit rok 2006 a vždy se najde důvod, proč spustit silvestrovské veselí. Ať už proto, že se nám letos nedařilo podle našich představ a v novém roce to určitě bude lepší, nebo proto, že letošní rok byl dobrý, a je proto důvod ho zapít a chválit.
Mám jen obavu, že to, co bylo v letošním roce zaseto, může nás pronásledovat i nadále. Silvestrem nic nekončí. Tvrdá ministerská úhradová vyhláška zahájila letošní rok. Vyvolala takovou nevoli a protesty ambulantních lékařů, že se zalekl i její horlivý zastánce, prezident ČLK Kubek, a udělal čtvrtobrat od její podpory k revizi. Výsledkem protestů byla vyhláška nová, o něco lepší, která vytyčila mantinely, v nichž se pohybujeme i dnes a budeme zřejmě i nadále.
Podobný osud postihl i vyhlášku o rámcových smlouvách, kdy po autoritativním a podle řady vykladatelů zákona protiprávním kroku ministra došlo k dohodě prezidenta ČLK s novým ředitelem VZP a byly zapracovány nejvýznamnější připomínky z řad profesních sdružení. Vznikl tak materiál sice dobře konzumovatelný, ale velmi nejistě uváděný v praxi. Obě vyhlášky nebyly výsledkem dohodovacího řízení, ale ukázkou síly.
Stejnou silou schvalovala hlasovací socialisticko-komunistická mašinérie v končícím parlamentu a v mimořádném tempu jeden zákon za druhým, některé nakonec naštěstí nedospěly do konce, některé už na nás dopadly a některé teprve dopadnou. Nebudeme asi muset dlouho čekat. Začínají chodit vyúčtování s regulačními srážkami za 1. pololetí tohoto roku. Kdybychom žili v Kocourkově, nedivili bychom se, že je možné horovat pro zákony, které se evidentně musí obracet nakonec i proti svým zastáncům, že lze prosazovat zákoníky, které nelze aplikovat a proti nimž se nutně vzedme vlna odporu.
V Kocourkově to přece vždycky nějak dopadne, švindlovalo se odjakživa, tak proč by se nešvindlovalo i nadále. Někdo na to ale doplatí, nu co, nikdy se tak nestane těm, kteří to způsobí či mají dobré posty. A ti dole ať makají a drží hubu.
A co to lepší v sobě i v druhých? Zažil jsem sjezdy lékařské komory. Naděje, že s novým prezidentem a novým představenstvem může vstoupit do ČLK i nový duch, již vyprchala. K situaci v představenstvu se už vyjadřovat nechci. Byl jsem první z řady těch, kteří to nebyli schopni strávit.
Po opakovaných útocích ze strany prezidenta a po jednání sjezdu, který byl pro mě zdrcující zkušeností, opustili představenstvo další členové, kteří jsou označeni za nepřátele prezidenta a jeho věrných jen proto, že mají na řadu věcí jiný názor. Události, které mě v posledním roce pronásledovaly, mi vnutily určitý nadhled na dění kolem sebe. Když nejde o život… Přesto jsem ale po posledním sjezdu pochopil, že vím jistě, že neexistuje žádný lékařský stav.
Vím, že kromě lékařů, kterých si vážím jak profesně, tak i lidsky, pracují v naší profesi a jsou jako naši zástupci voleni lidé, od nichž bych se nenechal léčit ani náhodou a jichž si nejen nevážím, ale jsem jimi i zhnusen. Tak si představuji ty, kteří se podílí na fungování totalitních režimů. Tak si přestavuji ty, kteří vtiskli charakter době 50. let. Naprosté zavržení odlišného názoru, neumožnění jeho diskutování, oslavování rozhodování jedince – to vše zní, jako by pocházelo z jiného světa nebo jiné doby. Ale bylo to v listopadu 2006 v Praze.
Na politiku jsou jiní. Ale není pochyb, že o naši existenci se nejvíce hraje tam. A hraje se o ni všude tam, kde se jedná, kde je možné něco ovlivnit. Prosím VÁS VŠECHNY: Zamyslete se nad tím, koho volíte, komu dáváte svůj hlas, komu dáváte plnou moc, kdo vás bude zastupovat, jaký lze očekávat výsledek.
Je totiž čas Vánoc. Nechtějme, abychom byli jen těmi, kteří zahřívali svým dechem právě narozeného Ježíška.
Je čas Vánoc, čas naděje. Neztrácejme ji, ale něco za nás nikdo nikdy neudělá.
MUDr. Jan Nový, www.Zdravi.Euro.cz