Každý v naší zemi má právo na ochranu zdraví. Děje se tak ale efektivně, i kdybychom z úvah vynechali poplatky?
Mnozí z nás jsme vyrostli na základech poskytování zdravotní péče podle zákona 20/1966. Ústava garantovala každému občanu zdravotní péči zcela zdarma. Z té doby se traduje vtip: Zdravotnictví je zdarma, odborné a dostupné. Jenže v Československé socialistické republice vždy ke dvěma ze tří chyběla ta třetí podmínka. Kombinace si utvořte sami. Jsou jen tři. V dnešní době nám v Ústavě zůstalo: Každý má právo na ochranu zdraví.
Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Jasně se tady o bezplatné péči nehovoří. Přesto dost lidí bere péči za bezplatnou, i když musí vědět, že je povinné platit zdravotní daň. To není pojištění, není to svobodná volba. Je to prostě povinná daň.
Lékařská služba první pomoci (LSPP) postupně ztrácela svůj původní význam, zejména po vzniku služby rychlé zdravotnické pomoci (RZP), a již v době ČSSR po zákazu vystavovat pracovní neschopnost. A ejhle: najednou jsme měli asi polovinu původní návštěvnosti! Přesto její zneužití z pohodlnosti, z vychytralosti a dalších pohnutek bylo v různých regionech až osmdesátiprocentní!
Po zkušenostech získaných při práci na chirurgickourologické službě, RZP a LSPP mi nezbývá než konstatovat, že nejméně významnou z hlediska nutné první či následné pomoci vyšla jednoznačně lékařská služba první pomoci.
Proto byla postupně redukována, zprvu na čtyři hodiny ve všední dny a sedm hodin v ostatní dny. Nyní funguje jen o svátcích, sobotách a nedělích.
Pokud by lidé uvažovali, tak by příznaky nemoci nepodceňovali a na LSPP by nemuseli vůbec chodit. Ušetřili by jak 90 korun, tak následnou návštěvu svého praktika pro pracovní neschopnost, doplnění nedostatečně nastavené léčby a podobně. Vlastně jim LSPP výrazně prodražuje stonání a zhoršuje léčbu. A není to špatnými lékaři, ale katastrofálními podmínkami pro jejich práci a práci sester!
Není lépe takovou zbytečnost zrušit a nahradit žurnálními službami praktických lékařů do 17 hodin? A dále nechť funguje precizní RZP a nechť nemocnice konečně vybudují jedinou nutnou ambulanci, kterou by měli vlastnit: a to je příjmová ambulance se vším komfortem pro pacienty. Pokud pacient nebude znát cenu svého léčení a pokud na ní nebude jakkoliv zainteresován, bude mít péči stále za bezplatnou, a tedy i bezbřehou. Pak poplatky moc nezmohou.
Vítězslav Podivínský, praktický lékař, Litomyšl, Regionální deník
