(interna, chirurgie, gynekologie, pediatrie, rehabilitace, psychiatrie, ortopedie, ORL) a měly by mít každá 400 až 500 lůžek.
Jestliže takto bude nemocnice vybavena, pak by měla být jedna pro spádovou oblast zhruba 100 tisíc obyvatel, což přibližně odpovídá jedna na bývalý okres.
Pokud by byla naplněna tato úvaha, pak na počet obyvatel by ze současných 201 nemocnic mělo pro akutní medicínu zůstat přibližně 100 nemocnic. Ze 100 nemocnic by se tak měly stát doléčovací ústavy.
Jsou-li v okrese dvě nebo více nemocnic, pak by se měly v oborech vzájemně doplňovat. Při restrukturalizaci má jít vždy o celé nemocnice nebo jejich podstatnou část.
V ČR je nyní v nemocnicích přibližně 66 tisíc lůžek, z toho pouze 7,5 tisíce pro následnou péči.
I když materiál neuvádí, kolik lůžek se má zrušit a kolik přeměnit na následnou péči, již dříve ministryně uvedla, že bez náhrady se má v nemocnicích zrušit přibližně 2000 lůžek a dalších zhruba 20 tisíc se má změnit na lůžka následné péče.
Materiál neuvádí, co by se stalo s lékaři, kteří dnes pracují v nemocnicích, a kdyby tato zařízení se transformovala na doléčovací ústavy. Součková už ale dříve uvedla, že zároveň s tím by se i přizpůsobili lékaři.
Centra excelence
Velké fakultní nemocnice se mají změnit na univerzitní. Těchto nemocnic má být méně než fakultních. Kolik, ale materiál neuvádí.
Ve velkých nemocnicích mají vzniknout tak zvaná centra excelence - vysoce specializovaná pracoviště pro jednotlivé výkony. Budou poskytovat péči pacientům z několika krajů, možná i z celé republiky. Zda k tomuto velmi radikálnímu řezu do struktury nemocnic dojde, je ale velkou neznámou.
Žádný z poslanců nechce, aby právě nemocnice v jeho volebním obvodu byla zrušena, a tak se dá očekávat, že jestliže vláda tento záměr schválí, poslanci budou rozhodně proti.
Navíc dnes už o struktuře zdravotní sítě rozhodují kraje, a byť jim ministerstvo doporučí počty lůžek, nemusejí k tomu bezezbytku přihlížet.
Václav Pergl, Právo