Výrobce Hartmann-Rico z Veverské Bítýšky na Brněnsku je začal dodávat na český trh v roce 1992 a dnes už nabízí nejen standardizované sety, ale převážně sety vyrobené na míru konkrétnímu lékaři a typu operace, řekl včera výkonný ředitel společnosti Tomáš Groh.
Kromě úspory času jde o prevenci před infekcemi, po operaci jimi v českých nemocnicích trpí asi každý dvacátý pacient. „Jednorázové sety spoří peníze díky úspoře času personálu a peníze nutné na následné léčení infekcí. V Česku jsou roční náklady na řešení pooperačních infekcí osm až deset miliard korun, přičemž ve velké míře jim lze lepší hygienou zabránit,“ uvedl Groh. V Evropě na tyto infekce zemře ročně 37.000 lidí.
Před čtvrtstoletím začala firma dodávat rouškovací sety, postupně se začaly přidávat další nástroje a pomůcky. „Trend spěje k maximální komplexnosti, aby nebylo nutné v nemocnici chystat nic. V západní Evropě je používání setů na míru mnohem více rozšířené než v ČR a SR. Operatéři mohou v setu najít úplně všechno. Kromě roušek či gázy také tampony, pinzety, jehly, stříkačky, skalpely a další pomůcky,“ uvedl Groh. Průměrně je v jednom setu 15 pomůcek. „Mohli bychom se dostat na 20, v zakázkových jich je až 50,“ doplnil Groh. Žádný materiál se již nesterilizuje, ale stává se infekčním odpadem, který se recykluje.
Před 25 lety se dodávaly standardizované sety. Nyní se na tržbách ze všech setů podílejí jen čtvrtinou až třetinou, zbytek jsou sety na míru.
Míra využití setů se obvykle odvíjí od osoby operatéra či primáře a jejich osvícenosti. Podle Groha by nemocnice více motivovalo, kdyby byl legislativní systém nastavený tak, že je bude nutit množství pooperačních infekcí snižovat. Míra zlepšení stavu před používáním setů a při jejich používání je podle něj snadno dohledatelná při kontrolách propouštěcích zpráv pacientů. „Navíc úspora času je dneska velké téma kvůli nedostatku personálu. Těžko si představit, že by nemocnice propouštěla sestry, může je využít na další práci,“ řekl Groh.
Hartmann se před pěti lety zaměřil také na obecně neefektivní využití operačních sálů, mnohé jsou vytížené pouze na 30 procent. „Umíme zpracovat procesní analýzu a nabízíme software, s jehož pomocí se operace plánují. Nejrychleji to pochopily soukromé nemocnice, ale postupně se přidávají i veřejné. Jde však o komplexní zakázku a někdy je potřeba u vedení více odvahy ji vypsat. Dobré jsou zkušenosti například z Pardubického kraje,“ uvedl Groh. Ročně se dá lepším managementem provozu operačních sálů ušetřit v Česku až 2,5 miliardy korun a lidé by mohli na zákrok čekat kratší dobu, řekl.
poznámka