Lékaři od počátku roku hlásí, že se jim po zrušení regulačních poplatků zaplnily čekárny. Nyní to potvrdila i oficiální data Všeobecné zdravotní pojišťovny. Podle nich přišlo v prvních pěti měsících roku do ambulancí o osm procent lidí více než předloni. Největší rozdíl je u praktických lékařů, kde bylo pacientů dokonce o 22 procent víc než loni.
To je přitom číslo dohromady za praktické lékaře jak pro dospělé, tak i za ty pro děti, u kterých se poplatky neplatily. „Od začátku jsme upozorňovali, že zrušení regulačních poplatků bude mít svoje důsledky,“ řekl mluvčí Koalice soukromých lékařů Vladimír Dvořák, když odcházel z jednání s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem, po kterém teď lékaři chtějí zvýšit platby za svou práci.
Aby lékařům vynahradil přímý příjem ze zrušených poplatků, musel už dříve Němeček najít přes čtyři miliardy korun na kompenzace.
Z nárůstu počtu pacientů v ordinacích je zřejmé, že zrušení poplatků nakonec vyjde ještě dráž. Pokud platí předpoklad, že lidé chodí k lékaři po zrušení poplatků zbytečně často, znamená to prodražování péče a plýtvání. U praktických lékařů sice neplatí pojišťovny každou návštěvu, ale měsíční kapitační platbu, nicméně návazná vyšetření a léky něco stojí. A praktičtí lékaři také budou chtít i kvůli vyššímu počtu návštěv přidat.
Já jenom, když jdu kolem...
„U praktických lékařů pro dospělé je nárůst podle našeho zjišťování 45 až 50 procent. Trpí tím zejména pacienti sami, prodloužily se čekací doby. My děláme mnohem více práce za stejné peníze,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák. Podle jeho zkušenosti přibylo zbytných návštěv pacientů, kteří by vyšetření lékaře ani nepotřebovali. „Znova v ordinacích slyšíme, že pacient říká: jdu kolem, tak jsem se u vás zastavil,“ tvrdí. Pacienti, kteří chtějí „jenom“ něco, co považují za maličkost, jsou u lékařů pověstní. Dokud byly poplatky, řešili lidé maličkosti sami nebo s lékárníkem.
Když se poplatky rušily, nepředpokládal ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, že by se pak lidé do ambulancí nahrnuli. Tvrdil, že už poplatky v souhrnu lidi od návštěv lékařů neodrazují.
To byl koneckonců poměrně rozšířený názor. O regulačních poplatcích u lékaře a v lékárně, zavedených v roce 2008, se říkalo, že postupem let ztratily svůj regulační efekt.
Nebylo to ale úplně prokazatelné. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky počty návštěv pacientů u lékaře klesly hned po zavedení poplatků zhruba o deset procent, pak sice opět stoupaly, ale ani v roce 2012 se nedostaly na úroveň před zavedením poplatků. „Říkalo se, že poplatky nic neregulují, nebyla to pravda, po jejich zrušení byl ve zdravotnictví rozdíl znát z hodiny na hodinu,“ míní poslanec ODS Bohuslav Svoboda.
Vedení ministerstva zdravotnictví nadále trvá na tom, že poplatky neměly dlouhodobě efekt. Tedy že si na ně pacienti vesměs zvykli a chodili k lékaři stejně často, jako by žádné poplatky nebyly. Čím si tedy vysvětluje, že po jejich zrušení návštěv přibylo? „Je potřeba vnímat, že při zavedení regulačních poplatků byl regulační efekt krátkodobý, proto se domníváme, že i při jejich zrušení jsou případné efekty krátkodobého charakteru a dojde ke stabilizaci situace,“ uvádí mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. Kromě toho může být nárůst pacientů podle ministerstva daný také počasím. Na začátku letošního roku bylo více nachlazení než jindy.
Menší než malá spoluúčast
Pro pravicovou opozici je nárůst počtu pacientů v ordinacích i nemocnicích důkazem, že poplatky v nějaké formě budou muset být znovu zavedeny. „Podle mého názoru regulační poplatky v nějaké podobě musejí existovat, systém zdravotnictví nemůže fungovat jako švédský stůl,“ říká Svoboda. Ve své gynekologické ordinaci sleduje, že když se platily regulační poplatky u všech návštěv kromě pravidelné preventivní prohlídky, mělo to svůj smysl.
Po zrušení regulačních poplatků klesl podíl peněz, které na zdravotnictví dají lidé ze svého, na 15 procent. Tím se řadí Česko mezi země s nejvyšším podílem veřejných výdajů na zdravotnictví. Ovšem s tím, že prakticky všechny tyto peníze platí lidé přímo z peněženky, komerční připojištění neexistuje.
A největší platby jsou za léky, což vede u lidí s nižšími příjmy k nedodržování léčby a ke komplikacím.