pro oblast zdravotnictví, sociálních věcí a národnostní otázky.
Jihočeští zastupitelé zhruba před týdnem schválili založení holdingové společnosti Jihočeská nemocnice, a.s. Kraj k tomuto účelu ze své rezervy vyčlení dva miliony korun. Vzniklý koncern má posléze zastřešit všech sedm nemocnic v kraji transformovaných na akciové společnosti. Proč se k tomuto kroku vlastně kraj odhodlal?
Jedná se o schválení záměru zásadní reorganizace jihočeského nemocničního zdravotnictví. Samotná transformace nemocnic na akciové společnosti nám totiž bez vzniku koncernu Jihočeská nemocnice, a.s., nepřipadala tak efektivní.
Je pravda, že jsme se mohli vydat i cestou opačnou, to znamená nejprve změnit právní formu nemocnic na akciové společnosti a teprve pak vytvořit zmíněný holding. My jsme se ale rozhodli doporučit zastupitelstvu tento postup, to znamená, aby vzniklý holding byl připravený a mohl začít vyvíjet svou činnost ihned po uvedené transformaci.
V praxi to znamená koncentraci majetku nemocnic v podobě akcií do rukou kraje, který je následně vloží do tohoto koncernu, čímž bude zprostředkovaně jejich jediným akcionářem. Cílem holdingu pak bude regulovat organizační a hospodářskou činnost nemocnic s tím, že ta medicínská zůstane plně v jejich kompetenci.
Vznik takovéhoto koncernu jistě přinese nějaké úspory, a to jak finanční, tak i personální. Máte už konkrétní představu jaké?
Obvykle se uvádí, že vytvoření takovéto skupiny podniků s sebou přináší úspory ve výši tří až osmi procent jejich celkového obratu. V rámci jihočeských nemocnic bychom se mohli dostat na částku kolem dvou set milionů korun ročně.
Po stránce personální to nijak významnou složku činit nebude. Důležité je dbát na to, aby lékařská péče byla provozována za daných podmínek co nejefektivněji a s potřebným počtem lidí tak, aby zbytečně nedocházelo k nějaké umělé přezaměstnanosti.
Je známo již konkrétní datum, ke kterému by holding mohl zahájit svou činnost?
Holding jako takový je již prakticky založen tím, že krajské zastupitelstvo schválilo jeho zakládající listinu. Předpokládáme, že během jednoho až dvou měsíců by mohl být zapsán do obchodního rejstříku, čímž může začít vykonávat svou činnost.
V čele koncernu bude stát představenstvo a dozorčí rada. Jaké mají tyto dvě složky kompetence a mohl byste jmenovat jejich členy?
Představenstvo je výkonný orgán společnosti, které holding bezprostředně řídí. Dozorčí rada je kontrolním orgánem s významnými pravomocemi, mimo jiné v oblasti správy majetku. Pravomoce valné hromady, coby představitelka jediného akcionáře, bude vykonávat rada kraje.
Ve tříčlenném představenstvu zasednou vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Jihočeského kraje Zdeněk Hejduk, vedoucí ekonomického odboru Václav Protiva a vedoucí majetkového odboru Ivan Sýkora.
Členy devítičlenné dozorčí rady byli zvoleni hejtman Jan Zahradník (ODS), náměstek hejtmana Vladimír Pavelka (KDU-ČSL), krajští radní Lumír Mraček (SNK) a Luboš Průša (ODS), ředitel krajského úřadu Jan Stráský, krajský zastupitel Ladislav Přívozník (ODS), vedoucí odboru legislativy a vnitřních věcí kraje Petr Holátko, zástupce Nemocnice České Budějovice, a.s., Lubomír Francl a ředitel českobudějovické firmy M.I.C.B., a.s., Miroslav Dvořák.
Holdingový koncern má ve finále zastřešit všech sedm bývalých okresních nemocnic. Ty mají k 1. lednu 2006 změnit svou právní formu z příspěvkových organizací kraje na akciové společnosti v jeho plném vlastnictví. Jak moc je tento proces složitý a co je jeho předpokladem?
Tento proces by nebyl tak složitý, kdybychom nežili ve státě, který má tak složitou byrokracii. V podstatě se jedná o to, že budou založeny nové akciové společnosti, které ponesou název jednotlivých nemocnic. Činnost starých příspěvkových organizací bude zrušena a vše co tyto organizace obsahují, bude vloženo do vzniklých akciových společností. To znamená veškerá aktiva, pasiva, závazky, pohledávky, vztahy k zaměstnancům, pracovní smlouvy a podobně.
V čem tkví výhody obchodní společnosti oproti příspěvkovým organizacím, o jejichž zrušení tolik usilujete?
Velmi stručně řečeno, akciové společnosti mají přehlednější hospodaření. Jasnější jsou i vztahy majitele, zakladatele a provozovatele nemocnice, neboť příspěvkové organizace příliš neumožňují zřizovateli - kraji - zasahovat do jejího řízení, zatímco u obchodních společností má zakladatel i majitel významné pravomoci zejména ve sféře majetkových dispozic a celé ekonomické stránky vůbec. Významné je rovněž to, že se na řízení transformovaných nemocnic prostřednictvím dozorčí rady podílejí i její zaměstnanci.
Vyjmenoval jste tu téměř všechna pozitiva. Našly by se na druhou stranu i nějaké nevýhody, které mohou nemocnice se změněnou právní formou mít?
Nevidím než ty, které mají ve svém systému i příspěvkové organizace, protože vykonávat v České republice zdravotnickou činnost není příliš výhodné.
Transformace nemocnic je stále hodně diskutované téma na úrovni vlády i Poslanecké sněmovny. Zvláště levice je proti a označuje tento postup krajů za nelegální. Jak vnímáte tyto názory?
Tyto teze zcela odmítám. Jsem přesvědčen, že náš postup transformace nemocnic je z cela v souladu s naším legislativním řádem. Kraje, coby vyšší územně správní celky, mají totiž právo svobodně nakládat se svým majetkem.
Nakonec stát nám předal nemocnice ve stavu, který nelze rozhodně nazvat dobrým a my činíme vše proto, aby se tato situace zlepšila bez toho, aby nám někdo určoval, jakou formou to máme dělat.
Novela zákona vzešlá z Poslanecké sněmovny sice zakazuje převod nemocnic, jako příspěvkových organizací kraje, na obchodní společnosti do doby, než bude přijat zákon o neziskových veřejných nemocnicích, my ale nic nepřeměňujeme. Nejprve akciové společnosti založíme a poté příspěvkové organizace zrušíme.
V této souvislosti se hodně mluví o tom, že nemocnice, coby akciové společnosti budou muset hlavně vydělávat, a péče o pacienta půjde stranou. S tím vy ale asi nesouhlasíte, že?
Obchodní společnost se ze zákona zakládá za účelem podnikání, ale obchodní společnost je možné dle obchodního zákoníku založit i za jiným účelem. O zisku se tam nemluví. Koneckonců existují obchodní společnosti, které nikdy nevykazují žádný zisk, když je jejich činnost zaměřena především na zvyšování hodnoty majetku.
To znamená, aby měly co nejdražší akcie. Takovéto obchodní společnosti, což chceme, aby byl i případ našich nemocnic, nejsou nikterak rozhazovačné ani nevyplácejí dividendy.
Důležité pro nás je požadovat od nemocnic, aby vytvářely vysokou kvalitu zdravotnické péče a nikoli zisk. Kraj totiž nemá důvod si sám dividendy vyplácet, když naopak sám ze svého rozpočtu přispívá na nehrazené činnosti nemocnic.
Mezi ně patří například provoz informačních systémů sloužících pro potřeby statistiky, provoz soudního lékařství, sociální služby nebo knihovny.
Obchodní společnost může zkrachovat. Týká se tento problém takto fungujících nemocnic? Je kraj schopen tomuto nebezpečí nějak předcházet?
Hospodářský život nemocnic je určován zejména výší plateb od zdravotních pojišťoven, to znamená, kolik je naše společnost respektive stát schopen a ochoten utratit za péči, kterou tato zařízení poskytují. Právní forma, ve které nemocnice fungují, tak není z tohoto hlediska příliš podstatná.
Osobně se domnívám, že se to ale stát nemůže, protože kdyby nastaly takové nepříznivé okolnosti, které by ke krachu nemocnic hospodařících jako akciové společnosti vedly, padly by zároveň s nimi i ty ostatní, velké nemocnice zřizované přímo státem nevyjímaje.
Českobudějovická nemocnice funguje jako obchodní společnost v plném vlastnictví kraje už od roku 2004. S jakými výsledky?
Hospodaření nemocnice je vyrovnané, při jejím ročním dvoumiliardovém obratu vykázala za uplynulý rok zisk patnáct milionů korun. Tyto peníze budou z části umístěny do rezervního a z části do sociálního fondu českobudějovické nemocnice, ze kterého lze čerpat příspěvky pro zaměstnance.
Po stránce zdravotnické činnosti se za tuto dobu podařilo v nemocnici například významně rozšířit činnost kardiocentra či dialýzy. Souhrně se dá říct, že se kvalita poskytované lékařské péče minimálně udržuje na vysoké dosavadní úrovni.
Dalo by se říci, že kladné výsledky v českobudějovické nemocnici utvrdily kraj v tom, že postup transformace zdravotnických zařízení tímto směrem je správný?
Je to jeden z argumentů, který pomáhá přesvědčit ty nerozhodné a váhavé, že takto nastolená cesta je správná.
Vyzdvihl jste tady dobrou hospodářskou i zdravotnickou činnost českobudějovické nemocnice. Žádný úspěch však nepřichází sám o sobě a zcela zadarmo. Bylo kromě zeefektivnění činnosti způsobené transformací nemocnice na akciovou společnost třeba sáhnout k nějakým úsporným opatřením, například v platové sféře jejích zaměstnanců?
Na systém úsporných opatření najela českobudějovická nemocnice již od roku 1996. Pokud jde o mzdy, tak ty s přechodem na akciovou společnost ve svých základních tarifech sníženy nebyly. To znamená, že základní mzdy tu při změně právní formy zůstaly stejné jako v době, kdy fungovaly coby příspěvkové organizace.
Pravdou je, že pohyblivé složky odměňování, které jsou výrazně závislé nejen na výsledcích hospodaření, ale i na platbách ze strany zdravotních pojišťoven, nebyly vypláceny v takové výši, jak si asi zaměstanci představovali. Nicméně nebyly vypláceny ani v ostatních šesti nemocnicích v kraji, které stále ještě jako příspěvkové organizace fungují.
Plánuje kraj po sloučení nemocnic a vytvoření holdingu Jihočeská nemocnice, a.s., zachování všech jejich dosavadních oddělení, nebo chystá nějakou selekci?
Určité úpravy v lůžkovém fondu nemocnic nastaly již koncem devadesátých let. Snižování jejich počtu způsobil zejména nižší počet pacientů, někde ale i nedostatek kvalifikovaného personálu. Chtěl bych jenom podotknout, že jsou medicínské obory, které si v 50. a 60. letech vyžadovaly značnou dobu hospitalizace, což dnes již není zapotřebí. Namátkou mohu jmenovat infekční oddělení. Také díky pokroku například v chirurgii se u některých zákroků zkrátila doba pobytu na lůžku z několika týdnů na několik dní.
Předpokladem je, že lékařská péče v základních oborech, jako jsou chirurgie, interna či gynekologie, se bude vyvíjet ve všech nemocnicích v kraji. Opačný pól bude tvořit ta takzvaná superspecializovaná péče, například kardiocentrum či traumacentrum, která bude soustředěna v nemocnici v Českých Budějovicích. Pak tady bude specializovaná péče, která bude provozována ve dvou až třech nemocnicích v kraji jako oddělení nukleární medicíny v Českých Budějovicích a Strakonicích.
Nemocnice jsou v současné době ve správě krajů. Jakým systémem je zajišťováno financování jejich chodu?
Páteř financování nemocniční péče, tedy kolem pětadevadesáti procent, tvoří platby od zdravotních pojišťoven. Zbytek činí krajské příspěvky na nehrazené nemocniční činnosti.
Kdy byly nemocnice ze státu na kraje převedeny?
Českobudějovická nemocnice byla do správy kraje převedena již v roce 2002, ostatní bývalé okresní jihočeské nemocnice pak o rok později.
RADEK ŠÍMA, Českobudějovické listy
REAKCE Zdraví.Euro.cz
MUDr. Vít Mareček
Velmi zajímavý příspěvek. Škoda, že zemřel bývalý ředitel budějovické nemocnice Dr. Bouzek. Často, byť jenom telefonicky, jsme o této možnosti rozvoje nemocnic v jihočeském kraji polemizovali. Dovolte jednu malou poznámku: tříčlenné představensvo v uvedeném složení nebude tak výkonné, jako by byl najatý zkušený manager. Uvedení tři pánové, z nichž každý zastává již jinou důležitou a odpovědnou funkci, nebudou mít tolik času a energie pro řízení, jako najatý manager. Nechť představenstvo uváží, nakolik si troufá…Zlomte vaz!
MUDr. Vít Mareček