Jihokorejští vědci naklonovali kmenové buňky „na míru“ pro vážně postižené pacienty. Uvádí se to ve studii, kterou na internetových stránkách vědeckého časopisu Science uveřejnil veterinář U Sok-hwang a gynekolog Sin Jong-mun z univerzity v Soulu.
Úspěchu dosáhli titíž výzkumníci, kteří před rokem ve světové premiéře získali kmenové buňky z klonovaných embryí. Nejnovějšími experimenty zdolali další rozhodující překážku na cestě k terapeutickému klonování.
Kmenovými buňkami, jež mají stejnou genetickou informaci jako pacient, by doktoři při léčbě mohli zabránit odmítavé reakci imunitní soustavy nemocného. Možnosti spojené s kmenovými buňkami jsou považovány za klíčové pro budoucí léčení tak vážných nemocí, jako jsou například cukrovka a Parkinsonova či Alzheimerova
choroba.
Jihokorejští vědci zbavili jádra 185 vaječných buněk od mladých dárkyň a sloučili je s kožními buňkami jedenácti pacientů. Nemocným bylo od dvou do 56 let, byli mužského a ženského pohlaví a trpěli jednou ze tří dosud nevyléčitelných chorob: příčným ochrnutím, dědičným diabetem typu I nebo hypogamaglobulinémií, což je nemoc imunitní soustavy.
Sloučením dědičného materiálu z kožních buněk pacientů a vaječných buněk bez jádra vznikla embrya v raném stadiu (blastocyty), z nichž výzkumníci získali pro každého pacienta konkrétní linii kmenových buněk. To znamená že každá linie buněk měla tutéž genetickou informaci jako nemocný, od něhož byla odpovídající kožní buňka.
Ukázalo se, že embryonální kmenové buňky lze získat použitím jaderného přenosu od nemocného člověka bez ohledu na jeho pohlaví a věk, prohlásil U Sok-hwang.
Podle biologa George Daleye z Harvardovy univerzity je úspěch jihokorejských vědců obrovský. Jeho kolega Gerald Schatten z Pittsburské univerzity podotkl, že s průlomem tohoto druhu se počítalo v řádu desetiletí.
K účinné terapii však stále zbývá ujít dlouhou cestu. Kmenové buňky, jež jihokorejští vědci získali, pravděpodobně mají stejné genetické defekty, jaké mají pacienti s dědičnými chorobami, a proto je nelze použít přímo pro léčbu. Kromě toho je mezi získáním kmenových buněk a jejich úspěšným nasazením u pacienta
třeba učinit ještě několik kroků.
ČTK