„Létáme nejen v Jihomoravském kraji, ale taky ve Zlínském, na Vysočině a částečně i Pardubickém,“ vyjmenovala Zuchová s tím, že záchranná služba má jeden vrtulník. Ten loni zasahoval přesně u 599 situací, o rok dříve to bylo o 30 více.
Zhruba třetinu zásahů tvoří dopravní nehody, třetinu interní choroby a třetinu ostatní úrazy a případy. Záchranáři rozlišují dva druhy zásahů. Primární a sekundární. „Primární nastává v terénu, na ulici, na silnici a jiných místech, kde je potřeba lékař a může tam být rychleji než pozemní posádka. Jsou to například vážné nehody, u kterých hrozí akutní ohrožení životních funkcí, je tam například člověk v bezvědomí a musíme ho resuscitovat,“ vysvětlila Zuchová.
Sekundárním zásahem se rozumí transport pacienta mezi nemocnicemi. „Pokud je to neodkladné a jde například o kritické stavy, těžká traumata a je důležitý čas, potom i mezi nemocnicemi se pacienti přepravují vrtulníkem,“ sdělila Zuchová. Někdy vrtulník nemůže letět kvůli počasí.
„Stává se, že přijmeme požadavek na vrtulník, ale nemůže vzlétnout. Nejčastějším důvodem jsou špatné povětrnostní podmínky jako mlha,“ řekla mluvčí. Dodala, že je těžké vyčíslit náklady na jeden vzlét. Záchranáři totiž s vrtulníkem slouží pro více krajů, a proto je délka letu různá. Částka se ale pohybuje v řádu desítek tisíc korun.