BRNO -
„Lékař, který dosud atestační zkoušky neabsolvoval, je pro nás prakticky nepoužitelný, protože může pracovat pouze pod dozorem,“ řekl ředitel nemocnice v Kyjově Igor Kalix.
Kyjovská nemocnice nyní postrádá atestovaného ušního lékaře, lékaře pro infekční oddělení a radiologické oddělení.
Lékaři, kteří na oddělení nyní pracují, jsou již v důchodovém věku, vysvětlil ředitel. Podle něj však lékaři s atestací nemají o práci v menších nemocnicích příliš velký zájem, protože jim nejsou schopny nabídnout zajímavé platové podmínky.
Nemocnice v Tišnově na Brněnsku řeší nedostatek atestovaných lékařů tak, že přijímá do pracovního poměru lékaře bez atestace.
„Přijali jsme absolventky, které si budou muset atestaci dodělat zřejmě ve v brněnské fakultní nemocnici,“ řekl ředitel nemocnice Bořek Semrád.
Za další vzdělávání ve fakultní nemocnici však budou muset zřejmě zaplatit. Částka se podle Semráda pohybuje kolem 300 korun denně.
„Pokud náklady na doškolení uhradí naše nemocnice je nutné to ošetřit ve smlouvě, aby nám po atestaci neutekli,“ zdůraznil Semrád.
Podle ředitelů se situace krajských nemocnic při získávání atestovaných odborníků ještě zhorší po očekávané změně systému dalšího vzdělávání lékařů. „Doba nutná pro získání atestací se má prodloužit, což situaci ještě zkomplikuje,“ řekla ředitelka blanenské nemocnice Ilona Rybářová.
Systém atestačních zkoušek se dosud odehrával ve dvou stupních. Již po absolvování první atestace v délce přibližně tří let mohli lékaři některé úkony vykonávat samostatně.
Systém atestací prvního, druhé stupně a nástavbových atestací končí v souladu se zákonem 30. června, potvrdil mluvčí ministerstva zdravotnictví Václav Šebor.
Poté budou moci lékaři k atestační zkoušce přistoupit po absolvování vzdělávacího programu a splnění všech požadavků, což bude nově minimálně čtyři roky praxe v oboru. Délka vzdělávacích programů se podle odbornosti pohybuje v rozmezí od čtyř do osmi let.
ČTK