Jsme připraveni převzít další kompetence

Pane prezidente, je po volbách do poslanecké sněmovny a začíná se pomalu rýsovat budoucí koaliční vláda. Které programové závazky stran pravděpodobné budoucí vládní koalice (ČSSD, ANO 2011, KDU-ČSL) považujete z pohledu lékárníků za nejproblematičtější?

Ucelená představa budoucí koalice zatím není dostupná. Doufám ale, že převáží úsilí řešit problémy racionálně, s využitím zahraničních zkušeností. U léků jsou rostoucím problémem výpadky, často způsobené jejich reexportem v důsledku nízké ceny. A jsou-li v lékové oblasti neúčelně vynakládané peníze, pak především kvůli slabé podpoře preventivních opatření a nízké compliance části pacientů, která nevede k řádnému užívání a správným kombinacím léků. Tyto nežádoucí jevy mohou lékárníci a kliničtí farmaceuti výrazně pomoci eliminovat, uvítali bychom však podporu nejen ministra, ale i zdravotních pojišťoven. Výhledově jsme také připraveni převzít další kompetence v odborné péči o pacienta včetně screeningu některých onemocnění.

Máte již v těchto bodech představu nějakých alternativních řešení, se kterou byste mohli seznámit budoucího ministra/ministryni zdravotnictví?

S našimi záměry, podloženými zahraničními zkušenostmi, nového ministra podrobněji seznámíme. Jsou vyjádřeny v „Prioritách České lékárnické komory pro období 2014 – 2017“.

Jaké programové body těchto stran byste naopak podpořili?

K programovým bodům koalice se budu moci vyjádřit až poté, co budou zveřejněny.

Programové prohlášení potenciální koaliční vlády samozřejmě není k dispozici, ale narážím spíše na již známý programový průnik. Jistě máte představu o tom, co z programových bodů jednotlivých stran byste spíše odmítali a co naopak přivítali…

Hodnotit bych v tuto chvíli opravdu nechtěl, byť mi asi nejsympatičtější bylo vyjádření KDU-ČSL ohledně sjednocení předvídatelných doplatků a přehodnocení výše spoluúčasti – snad jsem před volbami jejich záměr zachytil dobře. Ve svých volebních programech se strany vyjadřovaly zkratkovitě a nejdůležitější stejně budou priority, na kterých se musí koalice teprve shodnout.

V uplynulém období byl alespoň mediálně poměrně hodně viditelný váš spor s provozovateli lékáren, kteří ve snaze získat konkurenční výhodu kompenzovali pomocí bonusů svým klientům regulační poplatky. Jakým způsobem chcete v tomto sporu pokračovat?

Ano, budeme pokračovat v legislativním úsilí, které by mělo i v České republice nastolit stav obvyklý ve všech zemích EU, to jest zákaz ne/finančních plnění v souvislosti s výdejem léků na recept hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Pokud by došlo ke zrušení či omezení regulačních poplatků v lékárnách, jakou formu kompenzace tohoto výpadku byste po státu požadovali?

Kompenzaci požadujeme stejně jako lékaři, pro nás ve formě dispenzačního poplatku za výdej léku na lékařský předpis, který by měl být hrazen zdravotní pojišťovnou.

Mezi svými prioritami pro období 2014–2017 zmiňujete i podporu pozitivním listům zdravotních pojišťoven za předpokladu pozitivní motivace lékárníků. Co si pod tím máme představit?

Respektování názorů odborných společností a pozitivní motivace lékařů a lékárníků je nepodkročitelným minimem případné spolupráce se zdravotními pojišťovnami. Stejně se k tématu pozitivních listů přistupuje ve vyspělých zemích. A není také udržitelné, aby pokračovala dosavadní praxe VZP, která se s jednotlivým výrobcem za zavřenými dveřmi „dohodne“ a nikdo neví, jakou protislužbu výrobci přislíbila. Pozitivní motivaci lékáren jsme pojišťovnám navrhovali od počátku. Buď ve formě přímé, to jest poplatek při výdeji léku z pozitivního listu zdravotní pojišťovny, nebo nepřímé, což je například honorování preventivních a screeningových programů v gesci lékáren.

Další jmenovanou prioritou ČLnK je i úprava současné lékárenské sítě. Jaké nedostatky má ta současná a jak by ji podle vás bylo třeba optimalizovat?

Současná síť je nevyvážená – ve městech naddimenzovaná a naproti tomu je ohrožena dostupnost plnohodnotné lékárenské péče na venkově. Při zavedení například rakouského modelu demografických a geografických kritérií jsme připraveni pomoci zabezpečit pohotovostní služby lékáren v regionech.

V minulosti ČLnK opakovaně vyjádřila podporu rozvoje eHealth. Je nepochybné, že se elektronizací zdravotnictví bude zabývat i příští vláda. Předpokládám však, že se z vaší strany nejedná o bezpodmínečnou podporu všech návrhů ministerstva…

Naše zásadní připomínky vždy směřovaly k funkčnosti a financování systému eHealth. Za nezbytné považujeme sdílení informací o aktuálním lékovém profilu, samozřejmě se souhlasem pacienta. V této souvislosti jsem přesvědčen, že je nutné souběžně řešit tři témata související s eHealth – elektronickou preskripci, sdílení dat a padělky léčiv na třech úrovních (poskytovatelé, pojišťovny a pacienti). Budou-li jednotlivé části systému připravovány izolovaně, můžeme očekávat mnohem vyšší finanční zátěž včetně vzájemné těžko odhadnutelné kompatibility nejen v rámci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, případně zdravotních pojišťoven, ale především u samotných poskytovatelů, lékárny nevyjímaje.

V kapitole nazvané „Reklama a marketing“ požadujete zákaz marketingových aktivit u léků na lékařský předpis s výjimkou očkování. Mohl byste toto téma trochu rozvést a případně osvětlit vaše důvody?

K nutné novele zákona o regulaci reklamy jsem se vyjádřil již výše. K očkování bych snad doplnil, že zde je situace poněkud jiná – jedná se o preventivní opatření, které ve své podstatě směřuje k prevenci závažných chorob a epidemiemi s dosahem na značnou část populace. Proto je zde možné uplatnit odlišný režim.

Chápu-li to tedy správně, „zákaz marketingových aktivit u léků na lékařský předpis“ by se měl týkat pouze současných aktivit lékárenských řetězců využívajících systém zmíněných bonusů?

Nejen řetězců, ale všech lékáren. V minulosti jsme se dále a opakovaně snažili například eliminovat většinou zavádějící informace na letácích pro pacienty, kdy doplatek u vybraných léků byl srovnáván s imaginárním doplatkem „obvyklým či běžným“.