O tom, že s účinností zákona o sociálních službách se zásadně mění ř nancování sociálních služeb, se již mnohé napsalo. Největším problémem se mohou stát první měsíce příštího roku, neboť pobytová zařízení sociálních služeb přestanou být příjemci dotací na lůžko, které jsou naposledy v letošním roce jedním z ř nančních zdrojů, které kryjí náklady zařízení sociální péče. Jedná se o zařízení, která jsou zřizována státem, městy či obcemi. Tento ř nanční zdroj se mění na osobní dávku - příspěvek na péči, jejímž příjemcem nebude zařízení sociální péče, ale uživatel služeb. Pomocí této dávky bude platit za poskytované sociální služby. Problémem je však skutečnost, že o příspěvek na péči musejí obyvatelé zařízení sociální péče nejdříve požádat. Tuto žádost mohou podat až po 1. lednu 2007. Příspěvek na péči bude žadatelům sice přiznáván zpětně, od data podání žádosti, jenže…
V současné době je jenom část obyvatel zařízení péče příjemcem jiné dávky (důchodu pro bezmocnost), tato dávka bude transformována na příspěvek na péči, nikdo však nebude příjemcem příspěvku na péči v nejvyšším IV. stupni a část obyvatel nebude mít příspěvek na péči ještě přiznán a po 1. lednu 2007 nebude mít ř nanční prostředky na úhradu sociálních služeb. Řízení o přiznání příspěvku na péči může trvat i několik měsíců, po tu dobu budou muset zařízení sociálních služeb využít jiných zdrojů.
Předkladatel zákona (MPSV) vyřešil situaci s nedostatkem peněz v počátku roku v podobě vyhlášení dotačního řízení. Všechna zařízení sociálních služeb mohla zpracovat žádost a požádat o dotaci ze státního rozpočtu. Žádost byla směřována na příslušné krajské úřady, které žádosti posoudí a předají na MPSV k ř nancování. Kde je tedy problém? Problém je v tom, že dosud o dotaci žádaly pouze nestátní subjekty, které nikdy nebyly příjemci dotací na lůžko a dotace byly často jejich hlavním zdrojem ř nančních prostředků. V tomto roce, díky tomu, že o dotace mohly žádat i příspěvkové organizace, došlo k nárůstu podaných a posuzovaných projektů a také k nárůstu ř nančních požadavků.
Požadavků, na které není ve státním rozpočtu dostatek peněz. Příspěvkovým organizacím problém s nedostatkem peněz mohou pomoci v počátku roku řešit jejich zřizovatelé.
Pro neziskové organizace znamená tato situace možné ohrožení jejich existence. Ani další zdroje, které budou krýt náklady zařízení sociální péče, například stravování a ubytování, nemohou poskytovatelé s předstihem plánovat v souladu s právními předpisy, neboť tyto jsou zatím připravovány. Připravovaný prováděcí předpis - vyhláška MPSV - bude určovat horní hranici úhrad za ubytování a stravování, které budou moci svým obyvatelům poskytovatelé sociálních služeb účtovat.
Dalšími zdroji budou platby za ošetřovatelskou péči, o které jsme již psali, a za podmínek, které určuje zákon o sociálních službách a zákon č. 109/ 2006 Sb., jenž mění i zákon o veřejném zdravotním pojištění. Zařízení sociální péče zřizované městy či obcemi mohou být ř nančně podpořena z rozpočtů svých zřizovatelů.
Posledním zdrojem jsou právě dotace ze státního rozpočtu, které měly být upraveny podle dikce zákona o sociálních službách pomocí nařízení vlády. Ani tento prováděcí předpis není dosud k dispozici. V dotačním řízení pro rok 2007 se postupuje podle metodiky, kterou MPSV o prázdninách uveřejnilo. Dotace mohou být ze zákona poskytovány k ř nancování běžných výdajů, v souladu s krajským střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb.
Dále může dotace ze státního rozpočtu poskytovat MPSV, podle zákona na činnosti, které mají rozvojovou povahu nebo celostátní či nadregionální charakter. Pravděpodobně neměly mít charakter zdroje, bez kterého se poskytovatelé neobejdou. Opak je pravdou. Proč se tak děje?
Zřejmě proto, že předkladatelé zákona nedohlédli problémů, které zavedení zákona o sociálních službách přinese, a dostatečně nepřipravili transformační období roku 2007, pro tento rok se dotace stanou důležitým zdrojem.
Zástupci poskytovatelů sociálních služeb a odbory se shodují v názoru, že ve státním rozpočtu chybějí více než 4 miliardy Kč na dotace na sociální služby. Pokud se nepodaří zajistit při projednávání státního rozpočtu navýšení ř nančních prostředků na sociální služby, bude to znamenat tlak na další veřejné rozpočty, tj. rozpočty měst a obcí. Ty ve snaze udržet v chodu svá zařízení a případně i nestátní zařízení budou muset ze svých rozpočtů největší problémy pokrýt.
V situaci, kdy budou poskytovatelé bojovat s nedostatkem peněz, nelze očekávat, že bude stoupat spokojenost a kvalita sociálních služeb.
Kromě problémů s nedostatkem peněz se budou muset zařízení sociálních služeb připravit na novou situaci, kterou zákon ukládá. Tou je například registrace sociálních služeb u příslušného krajského úřadu. K podání žádosti o registraci je třeba splnit řadu podmínek, které zákon ukládá. Do konce roku nezbývá mnoho času, můžeme jen doufat, že v prosinci bude k dispozici vyhláška MPSV a také schválen státní rozpočet. Pokud by se tak nestalo a stát by hospodařil v rozpočtovém provizoriu, lze si představit, že by tato situace přinesla další komplikace při ř nancování sociálních služeb.
O autorovi: Ing. Iva Merhautová, členka VR OSZSP ČR (reditel@szu-praha.cz)