„Hostující osoby, provádějící dočasně nebo příležitostně povolání, budou muset splnit pouze požadavky, jaké jsou na ně kladeny evropskými směrnicemi, nic nad to,“ upřesnila. Zatím musejí lékaři z ciziny plnit požadavky kladené na tuzemské lékaře.
„Nyní je to tak, že když si chce lékař otevřít praxi, musí mít oprávnění a předem doložit, že splňuje personální a věcné vybavení. Cizinci, který chce léčit příležitostně, bude stačit oznámení, že se tak stalo. Vychází se z toho, že podmínky splnil v členském státě,“ uvedla náměstkyně.
Zákon tak přinese automatické uznání profesní kvalifikace. Lékař, který ji má uznanou na území členského státu, ji bez dalšího dokládání bude mít uznanou i v Česku.
Julínek chce upravit i další vzdělávání lékařů. Zatím zdravotnické zařízení, které chce připravovat lékaře k atestaci, musí mít akreditaci na celý vzdělávací program, což má jen několik fakultních nemocnic. Případně musí uzavřít smlouvu s akreditovaným zařízením. To přináší velké komplikace u akreditací ambulancí praktických lékařů.
Změna by měla být v tom, že zařízení se bude akreditovat jen na část vzdělávacího programu, nebo se několik pracovišť dohodne a budou mít společně akreditaci na celý vzdělávací program.
Julínek chce rovněž snížit vysoký počet lékařských specializací v Česku, nyní jich je 81. Podle Hellerové ale od roku 2004 nevstoupil do zhruba 15 specializací ani jeden absolvent.
Ze zákona by proto měla být vyňata příloha s výčtem specializací a nadále by měl jejich seznam vycházet jen vládním nařízením, přitom bude možno počet specializací zúžit. V Evropě je počet specializací proti Česku zhruba poloviční a podmínkám medicíny zcela vyhovuje.
ČTK