Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek vystupuje sebevědomě, rázně, a to ve všech směrech. Před rokem vyhlásil, že Úrazová nemocnice v Brně skončí a že se pouze jedna její část přestěhuje do Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích. Kdo se postavil nebo jen projevil jiný názor k jeho záměru, neměl šanci uspět. Stejným způsobem nastolil i systém plateb u lékaře. Při jen trochu uvážlivějším a promyšlenějším postupu by si ale musel uvědomit, že jsou určité skupiny obyvatel, od kterých je vybírání třicetikorunového poplatku nemorální a nesociální.
Je to především v případě poskytování lékařské péče dětem a seniorům. V případě brněnské úrazovky se má do bohunického areálu přestěhovat jen její část. Bez ohledu na skutečnost, že se postupně v Úrazové nemocnici vytvořil funkční systém traumatologické péče se čtrnácti na sebe navazujícími nosnými programy. Do Bohunic má přejít jen pět z nich.
S probíhajícím rokem 2008 je stále víc než jasné, že přestěhování alespoň části pracovišť se neuskuteční tak rychle, jak zprvu ministr Julínek razantně uváděl. Poplatky u lékaře se ve středu 16. března staly předmětem jednání Ústavního soudu v Brně. Ústavní soudce Jiří Nykodým se ministra logicky zeptal, proč má člověk platit ještě třicet korun, když podle ústavy má být péče bezplatná a je hrazená v rámci zdravotního pojištění. Ministr (povoláním lékař) místo aby přednesl argumenty, pouze chabě odvětil, že je to výklad ústavy ústavního soudce Nykodýma (povoláním právníka). V rámci objektivity však dodávám, že patnáctičlenné plénum Ústavního soudu se v názoru na tuto záležitost rozdělilo téměř napůl.
Tomáš Julínek od svého ministerského stolu stanovuje kroky, aniž by náležitě ohodnotil situaci a zvážil všechna pro a proti, která se od nejvyššího představitele rezortu čekají. Úrazová nemocnice je pracovištěm, které se těší u veřejnosti velké důvěře. Nejen však to, je ekonomicky soběstačná. Je totiž jednou ze tří v České republice, která nikdy nemusela být oddlužena. A ministr ji chce rozprášit. Uvědomil si vůbec tuto skutečnost Tomáš Julínek? Ministr prohlásil, že jeho ministerstvo vyhodnotí poplatky po půl roce jejich fungování. Pokud by měl jen trochu prozíravosti a sociálního cítění, především poplatky v souvislosti s vyšetřením dětí a seniorů by vypustil dávno předtím, než by začal o nich uvažovat. Jako lékařoperatér s každodenním kontaktem s pacienty však celý systém vybírání poplatků považuji za špatný. Postup Tomáše Julínka by se dal přirovnat jako cesta ode zdi ke zdi.
Miloš Janeček (Autor je ortoped a bývalý ředitel Úrazové nemocnice ), Regionální deník
