- Do začátku roku vstupoval ministr zdravotnictví Tomáš Julínek s velkými plány
- Bilance na konci roku: Neprosadil skoro nic
Na Tomáše Julínka byl při pátečním jednání sněmovny hodně zvláštní pohled.
Ještě ve tři odpoledne nervózní ministr vyhrožoval, že pokud několik lidovců a dvě zelené poslankyně s ČSSD a komunisty od poplatků osvobodí všechny děti a důchodce, bude to znamenat zkázu českého zdravotnictví. Jen o pár hodin později mu poslanci „jeho“ poplatky zrušili úplně.
„Někteří poslanci jsou schopni dvěma větami zbořit celý zdravotní systém a je jim to úplně jedno. Pokud by to takhle mělo pokračovat, tak koalice nemá smysl,“ rozčiloval se ještě před hlasováním.
Poté, co padly poplatky jako celek, se ale kupodivu nijak nehroutil. Tvář dvoumetrového anesteziologa z Brna vypadla naopak docela spokojeně, jako by mu zrušení poplatků ve sněmovně ani moc nevadilo.
„Oproti tomu, co tady hrozilo z načítání šílených návrhů, je teď vlastně tahle výchozí situace lepší,“ říkal už uvolněný Julínek po hlasování. Posledním v roce, který pro něj dopadl nejhůř, jak mohl.
Velké plány. Jinak nic
Ještě letos v lednu, když si plánoval se svými spolupracovníky úkoly na rok 2008, měl přitom obrovské plány. Chtěl lidem říct, na jakou péči hrazenou z pojištění mají nárok, plánoval privatizovat zdravotní pojišťovny, aby se začali jejich soukromí vlastníci o lidi opravdu přetahovat. Chtěl dát pacientům i lékařům nová práva. Chtěl, aby záchranky dojížděly k těžce zraněným lidem dřív než dnes. Jenže od začátku letošního roku, kdy lidé začali platit u lékaře, Julínek vůbec nic z toho prosadit nedokázal.
Hned v lednu couvl odborářům, kteří nechtěli pracovat 48 hodin týdně. Na začátku června ho menší koaliční strany donutily, aby osvobodil od poplatků v nemocnici novorozence a v ordinacích děti do šesti let. Na konci června pak raději sám k ledu odložil nejdůležitější věci z celé reformy: nový zákon o zdravotním pojištění, který měl lidem dát poprvé možnost vybrat si ze tří různých pojistných plánů. A nekoná se ani privatizace zdravotních pojišťoven nebo převod fakultních nemocnic na akciové společnosti.
Julínek doufal, že uspěje aspoň s očesanou reformou, která dává nová práva pacientům i lékařům, umožňuje lidem připlácet si na lepší péči a slibuje nová stanoviště záchranky. Jenže ani zjevně pozitivní věci neuměl Julínek v koalici vysvětlit. V listopadu sice vláda jeho návrhy schválila, ve sněmovně ale pro ně většinu zdaleka nemá.
Zbytky loajality ztratila k Julínkovi část koalice ve chvíli, kdy vládní strany drtivě prohrály krajské a senátní volby. Svedli na něj, že lidem špatně vysvětlil smysl poplatků u lékaře.
Koaliční lidovci, kteří mají velkou část voličů mezi důchodci a lidmi s více dětmi, proto začali požadovat, aby ministr od poplatků osvobodil děti do 18 let a důchodce nad 75 let.
Celý článek si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED nebo ZDE.
Petr Vašek, Hospodářské noviny