Ceny by mělo určovat ministerstvo zdravotnictví, a ne financí
Nad tuto částku by už pacientovi vše hradily zdravotní pojišťovny.
Jak tento týden uvedla Mezinárodní asociace farmaceutických společností, v ČR průměrný důchodce loni vydal 1884 koruny za doplatky na léky a 7, které jsou volně prodejné. Bylo to zhruba o 80 korun víc než v r. 2004.
Součástí Julínkova plánu je, aby drahé léky, které jsou pro život pacienta nezbytné, byly plně hrazeny, zatímco levnější léky by byly s doplatkem. Jejich výše ale zatím stanovena není.
Na otázku Práva, zda ministerstvo chce např. jednotně zavést, aby všechny léky do sto korun si lidé hradili v plné výši, Hroboň odpověděl, že zřejmě „tudy cesta nevede“. Zdůvodnil to tím, že pacienti by se pak těmto lékům vyhýbali a žádali by od lékařů předepisování léků nad tuto částku, které jsou ale hrazeny z pojištění. Tím by se ze zdravotního pojištění vydalo ještě víc peněz.
Julínek oznámil, že by rád, aby ceny léků do budoucna neurčovalo ministerstvo financí, ale ministerstvo zdravotnictví. Zároveň oznámil, že evropská komise již podruhé Česko vyzvala, aby změnilo svůj postup při stanovení úhrad léků ze zdravotního pojištění a řídilo se evropskou směrnicí.
„Máme na to dva měsíce,“ řekl Julínek. Pokud se nebudeme řídit evropskou směrnicí, ČR může stanout před Evropským soudním dvorem, kde by neměla příliš šanci uspět. Ročně plyne z pojištění na na úhradu léků zhruba 40 miliard korun a případná arbitráž by byla řádově v miliardách.
Julínkův úřad chce komplexně vyřešit lékovou politiku, a to úpravou zákona 48. Právě v této novele už by mělo být zakomponována tzv. transformační směrnice Evropské unie, která se týká průhledného stanovování cen a úhrad léků. Novela by měla obsahovat i uvedený roční limit doplatků za léky, tedy zhruba 3000 korun, a také případný poplatek za recept nebo vydaný lék.
Právo