PRAHA -
Kumulovaný dluh českého zdravotnictví se blíží deseti procentům jeho ročních příjmů, dluh slovenského zdravotnictví před zahájením reforem byl téměř 40 procent.
Zadlužené Slovensko
„Důvod, proč Slovensko mělo tak hlubokou krizi, byl ten, že na rozdíl od Česka měla slovenská vláda poslední slovo při určování kontraktu zdravotní pojišťovny a měla majoritu ve správní radě pojišťovny,“ vysvětlil Julínek.
Stát sám sobě vytvářel čím díl větší dluhy ve zdravotním pojištění, protože podle Julínka alibisticky a populisticky sliboval větší příjmy nemocnicím, než na co měla pojišťovna.
Také v Česku, když se poskytovatelé péče nedohodnou s pojišťovnami na cenách péče, je stanoví stát - a tak opakovaně již několik let rozhoduje vláda o cenách péče v nemocnicích.
Pojišťovny tak vydají polovinu prostředků jen na nemocniční péči. Podle stínového ministra je to názorný příklad pro diskusi o úloze regionů - nemají zodpovědnost za finance, a tak by také ony jen vyráběly dluhy. „Budou se chtít dělat pěkné před voliči, bude to politická objednávka,“ varoval.
Německý model
Uvedl příklad Německa, kde v rámci korektur systému zabránili regionům ivestovat do zdravotnictví. Zásahy regionů považovali za jeden z důvodů nadbytečné sítě zařízení a vysokých provozních nákladů nemocnic.
Pokud bude v Česku státní zdravotnictví, jež dávají přednost sociální demokraté, měl by podle Julínka převzít stát i balík peněz. „My víme, že stát je špatný hospodář, a tak taková řešenínepreferujeme,“ poznamenal.
ČTK