Julínkovi koně

27. 9. 2010 8:33
přidejte názor
Autor: Redakce
Na Primě jsem včera sledoval diskusi bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka se současným ministrem Leošem Hegerem. Po dlouhé době jsem měl pocit, že jsem neztrácel čas.


Exministr mi připomínal závodního koně, který slyší dusot kopyt na závodní dráze, avšak pro něj nikdo nejde, nikdo ho nesedlá, a on by běžel, až by brečel.

V diskusi se nabídl nejméně dvakrát. Na přímou moderátorovu otázku, zda nabízenou ruku odmítá, odpověděl ministr Heger diplomaticky: tak bych to přímo neřekl. Později připustil, že něco snad z Julínkovy laboratoře i použije.

Zásadní rozdíl mezi exministrem a ministrem: Julínek by opět nejraději praštil komplexním „reformním batohem“ na stůl a konec, šmytec, král a eso! Ministr Heger má ovšem za to, že reforma zdravotnictví je nekonečný proces, který se navíc musí dít v souladu s ústavou.

To a jeho dřívější vyjádření, že reforma musí být prodiskutována se všemi, kterých se týká, a že musí být citlivá, vede mne k hazardnímu tvrzení: Ten člověk dlouho v Kalouskově vládě nevydrží, protože působí přemýšlivě, lidsky a kompetentně. Sázka bez záruky.

To mne vede k problému vládní šetřící reformy vůbec. Zatím se děje za mohutného tlučení do mocenského bubnu: škrtáme rádi! Přes to vlak nejede! Nikdy neustoupíme!

Co však kdyby na počátku vystoupil premiér Nečas v televizi jako otec národa s pokornou prosbou: „Milí státní zaměstnanci, s rozpočtem je zle a vláda nutně potřebuje deset procent z vašich platů. Jako odměnu za vaši oběť vám zaručuji, že ještě za mého premiérství vláda uvede v život zákon o státní službě!“ Konec konců i zlopověstný Stalin v okamžiku úzkosti oslovil své poddané slovy „bratři a sestry, přátelé moji“.

Žádný nadšený ryk by se asi neozval, ale protesty by asi také byly zřetelně menší. Jenže to je pohádka jako z oříšků královny Mab. Nikdo by mu totiž nevěřil. Protože tato vláda vznikla na „řecké lži“ a trvá na „řecké lži“.

Republice nikdy státní bankrot nehrozil a nehrozí. Jsme jednou z nejméně zadlužených zemí EU. O státní dluhopisy mají investoři značný zájem, ratingové instituce uvažují o zvýšení ratingu pro Česko.

Šetřit státní finance? No samozřejmě, rychlost růstu státního zadlužování se musí brzdit až do jeho úplného zaražení. Úroky ze zadlužení ujídají nám z chlebíčka, to je nepochybné. Je však od vlády nemravné tvrdit, že dluh jsme prožrali v sociálních dávkách, a zapomínat, že jeho základ byl položen v devadesátých letech.

To, co řekl ministr Heger o reformě zdravotnictví, že to musí být proces trvalý a nikdy nekončící, platí i o reformě státních financí. Vládní sedlání Julínkových koní, to není dobrý nápad.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?