KOMENTÁŘZdraví.Euro.cz
Pacienti mají návod k českému zdravotnictví. Ministerská příručka může být užitečná hned v několika směrech.
Ministerstvo zdravotnictví vydalo „Návod na použití českého zdravotnictví v roce 2008“. Tato knížečka má pacienty informovat, co je od příštího roku v ordinacích čeká, jejím hlavním úkolem je vysvětlit smysl a fungování regulačních poplatků. Ministerstvo tak plní svůj slib, že před začátkem platnosti první reformní etapy pacienty poučí.
Činí tak sice s téměř třítýdenním zpožděním oproti slibu, který intenzivní informační kampaň sliboval už na konec října, ale přeci. A je třeba přiznat, že forma, kterou k tomu zvolilo, není nešikovná. Není sice vůbec jisté, že do ordinací lékařů začnou chodit od začátku příštího roku méně naštvaní pacienti, ale nelze vyloučit, že mnozí z nich alespoň budou poměrně přesně vědět, proč jsou naštvaní.
|
DALŠÍ ČLÁNKY Z AKUÁLNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH NOVIN ČTĚTE ZDE |
Vedlejší efekt
Návod na použití českého zdravotnictví je třeba chápat v rovině formy a v rovině obsahu. O obsahu, tedy poplatcích, už toho bylo napsáno věru nemálo a brožurka v tomto ohledu jen shrnuje ministerský výklad první fáze reformy a snaží se vysvětlit ministerský pohled na regulační poplatky. Místy chybí odpovědi na citlivé otázky, které sama brožura otevírá – například proč má rodič platit šedesát korun za den pobytu dítěte v inkubátoru.
Sice se dozvíme, že inkubátorová péče vyjde na 20 tisíc korun za den a že rodiče dostanou díky reformě financí na dítě tolik peněz, že si šedesáti korun denně ani nevšimnou. Ale marně bychom v publikaci hledali smysl takového „symbolického“ poplatku. Ba dokonce i vcelku bezproblémový a přijatelný argument, že jakákoli rozsáhlejší síť výjimek (a smysl bychom marně hledali i u řady dalších zákroků a typů péče) by celý systém silně podkopala.
Určité obsahové novum spočívá v tom, že ve druhé kapitole ministr čtenáři radí, jak si má naplánovat svůj rodinný rozpočet, aby mu zbylo na poplatky a doplatky. Kresba, na níž je položeno rovnítko mezi drahý kloubní přípravek a levné vepřové nožičky, sice pobaví, ale nelze vyloučit, že někteří pacienti budou tuto kapitolu vnímat spíš jako provokaci než jako užitečné rady.
Jinak se z obsahu brožurky člověk, který průběžně sleduje dění kolem reformy, nic nového nedozví, ale to také není její účel. Její cílovou skupinou jsou právě ti, kteří o reformních plánech nevědí zhola nebo téměř nic. To je zacílení nepochybně správné, protože z jejich řad by se mohli rekrutovat nepříjemní pacienti.
Za hlavní obsahový přínos spisku lze považovat ani ne tak výklad o poplatcích, ale srozumitelně podané informace například o úhradách léků, o skutečných cenách některých druhů péče a dalších základních aspektech zdravotního systému, což jsou informace, které mnohým klientům systému citelně chybějí. Pokud by brožurka měla pomoci alespoň částečně nabourat mýtus o „zdravotnictví zadarmo“, může se téměř vyvažovat zlatem.
Průvodci – Tomáš a Tomáš
Kvůli cílové skupině je důležitá i forma, jakou jsou informace předkládány. Jako hlavní problém se v tomto směru jeví rozsah – 28 stránek místy (zejména v kapitole o lécích) poměrně náročného a vesměs informačně nabitého čtení možná leckdo nebude mít chuť absolvovat. Na druhé straně je pravda, že problematika je podána dost komplexně včetně vysvětlení různých pojmů, takže místo není promrháno.
Snad se v cílové skupině najde dost jedinců s patřičnou trpělivostí. Zda je míra infantilnosti některých obrázků zdravá či přehnaná, je otázkou čistě individuálního vkusu. Na každý pád grafická úprava je atraktivní a uživatel si po chvíli zvykne i na netradiční zlom na dva sloupce. Velmi vydařený je nápad průvodcovských komiksově zpracovaných siluet ministra a jeho mluvčího, kteří by se měli (na papíře a vlastně i doopravdy) stát obchodní značkou podobného informování o reformách.
Další plus si ministerští úředníci připisují za zvládnutou distribuci. Poučných brožurek už státní instituce vydaly tuny, ale pokud jsou dostupné jen v sídle daného úřadu a ještě o nich málokdo ví, je to celkem škoda papíru. Přičlenit příručku jako přílohu ke dvěma nejčtenějším nebulvárním deníkům – Dnes a Právu – je opravdu dobrý nápad.
Kontroverzi a především nepopulárnost regulačních poplatků samozřejmě sebelepší publikace neumenší, nicméně ministerská příručka dává jistou naději, že přechod na nový systém proběhne o něco méně bolestně. V neposlední řadě i tím, že vyvrací dost rozšířený dojem, že lékaři se na poplatky těší, protože na nich ukrutně vydělají. Může to usměrnit případné nadávky adekvátnějším směrem.
Martin Čaban, Zdravotnictví a medicína
e-mail: martin.caban@post.cz
