K plánovaným centralizovaným nákupům přímo řízených organizací

6. 2. 2015 8:30
přidejte názor
Autor: Redakce
Centralizované nákupy jsou bezesporu cestou jak šetřit peníze ve zdravotnictví. Za stejných nákupních pravidel a metodiky jednotné lékové politiky lze dostat náklady na léčiva a zdravotnické prostředky pod kontrolu a řídit je efektivně a centrálně. Na rozdíl od nákupu elektřiny či plynu ale mají léky a zdravotnické prostředky podstatná specifika a přinášejí pro efektivitu centralizovaného zadávání nezanedbatelná rizika.


Složitost výběru, soutěžení a případně záměnu za stávající dražší variantu předurčuje už to, že s léky a prostředky pracují přímo samotní lékaři, kteří jsou zodpovědní za jejich volbu a využití řídí dle potřeb pacienta.

Centralizovaný nákup většinou dosáhne cíle v celkové úspoře z rozsahu zadávané poptávky. V některých nemocnicích to ale může paradoxně znamenat vyšší reálné nákupní ceny, což jejich hospodářský výsledek jen zhorší. Je to dáno tím, že dnes má většina veřejných nemocnic svoji vlastní lékovou politiku a realizuje stejné nákupy v různých cenových hladinách.

Je to způsobeno dlouholetým individualizovaným a legálním přístupem k řízení optimálních pořizovacích cen primárně do spotřeby nemocnic, ale i ve vztahu k jejich struktuře, produkci, zdravotně pojistným plánům a výším nemocničních a ambulantních úhrad. Navíc nejsou brány v potaz nepřímé bonusy.

Mimoto každá nemocnice má svoji specifickou infrastrukturu zařízení a strukturu poskytované zdravotní péče. Volba univerzálního preferovaného léku, prostředku a dodavatele se tak může měnit na základě aktuálních potřeb nemocnice, při změně infrastruktury, struktury péče i s ohledem na vývoj vysoce inovativní moderní léčby a vznik dalších vysoce specializovaných center.

(Ne)výhoda nízké ceny

Podstatným kritickým faktorem může být přílišná eroze ceny léku. Vítěz pak nebude schopen zajistit jeho dostupnost kvůli výpadku na našem trhu v důsledku zvýšené poptávky mimo naše území a významnějšího paralelního obchodu. Taktéž vnější cenové referencování a následné snížení ceny na mnohem větších trzích členských států EU může přinést výrobci nízkou atraktivitu účastnit se. Pak nemusí být jednoduché najít jiného konkurenčního výrobce, který by tak nízkou cenu také nabídl.

Otázkou rovněž zůstává případná koordinace centralizovaných nákupů s ohledem na již existující Pozitivní listy VZP či Svazu zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven nebo možnost náhrady plnění již vysoutěžených veřejných zakázek v čase platnosti jejich předpokládaných limit.

S ohledem na finanční zdraví

Významná je také způsobilost zapojených nemocnic plnit své závazky z obchodního styku, tedy schopnost hradit centralizované dodávky ve splatnosti do 30 dnů dle transponované směrnice EU. Je otázkou, zda a jakou by měl mít výrobce povinnost dodržet vysoutěženou cenu a distributor podmínky pro dodání tohoto zboží, pokud nemocnice splatnost nedodrží.

V celorepublikovém průměru dnes léčiva reprezentují cca 12 % celkových nemocničních výdajů (tedy téměř srovnatelný podíl jako zdravotnické prostředky, ale 2x více než veškeré služby a 4x více než energie). Nemocnice přímo řízené MZ mají podíl léčiv vyšší, cca 17 %. Vedle všech těchto významných výdajových položek osobní náklady představují téměř 50 % celkových výdajů a jejich absolutní hodnota neustále roste i kvůli tomu, že výdaje na léky, zdravotnické prostředky a služby se neustále soutěží a jejich celková hodnota se dramaticky snižuje.

Z dat Komory administrátorů veřejných zakázek vyplývá, že meziročně klesl celkový objem zakázek nemocnic o téměř 40 % a průměrná hodnota zadávané zakázky až o 50 %. To znamená, že se soutěží mnohem více menších zakázek a výsledná hodnota absolutní finanční úspory již dosahuje svého stropu.

Optimalizace fixních osobních nákladů

Pro efektivní řízení nemocnic je dnes klíčovým faktorem úspěchu jednak hodnota a podíl fixních nákladů a jejich budoucí trend, infrastruktura a transformace zařízení a poskytované zdravotní péče a tzv. bod zvratu, kdy zisk z produkce poskytované péče pokryje variabilní náklady. Například snížení osobních nákladů o 10 % se rovná snížení všech nákupů léčiv o skoro polovinu.

Proto vidím budoucnost pozitivní finanční kondice nemocnic především v optimalizaci fixních osobních nákladů a v efektivitě všech nákupů, která by se ale nemusela opírat jen o cenu, ale i o kvalitu léčiva, zdravotnického prostředku nebo služby. Dále v časové a místní dostupnosti a celkovém obchodně-marketingovém a logistickém servisu výrobce a dodavatele. Navíc regulace cen a úhrad je v gesci SÚKL, který svoji roli plní svědomitě, a každá veřejná nemocnice musí nákupy realizovat v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.

Autor je generální ředitel/předseda představenstva OMEGA Pharma, a. s., a tajemník Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?