Pro genetické analýzy využil doc. Smrčka kosterní pozůstatky šesti jedinců s dobře zachovanou DNA. Podle závěrů studie se indoevropské jazyky díky migraci obyvatel rozšířily z kavkazských stepí na západ i na východ. Kromě toho se zjistilo, že stepní populace přinesla do Evropy toleranci na mléko u dospělých jedinců.
„Těší mě, že se pracovník našeho Ústavu historie lékařství a cizích jazyků podílel na tak rozsáhlém výzkumu, jehož výsledky byly prezentovány v nejprestižnějším vědeckém časopise Nature. Ukazuje to na význam a vědecký potenciál tohoto oboru, nejen na naší fakultě,“ uvedl děkan 1. LF UK prof. Aleksi Šedo.
Tým 66 vědců z celé Evropy pod vedením pracovníků kodaňské univerzity zveřejnil výsledky bádání 11. června 2015 v časopise Nature v článku Population genomics of Bronze Age Eurasia. Kromě Václava Smrčky byl členem týmu ještě český archeolog Jan Kolář z Masarykovy univerzity v Brně.
Vzorkování zahrnovalo území od Altaje po Skandinávii. Výzkumníci z analyzovaných pozůstatků jedinců z doby bronzové vytvořili 101 genomů, které charakterizovaly genetickou strukturu populací v této době (genom zahrnuje veškerou genetickou informaci buňky, jedince, populace). „Tým prokázal rozšíření indoevropských jazyků nejen do západní Evropy, ale i východně do oblasti Číny,“ sdělil doc. Smrčka.
Podstatou přesunu indoevropských jazyků do Evropy z kavkazských stepí byla masivní migrace populací lidu jámové kultury a šňůrové keramiky v délce 2600 kilometrů. „Právě stepní populace přinesly do Evropy toleranci na mléko u dospělých jedinců,“ doplnil paleopatolog doc. Smrčka.
Závěry kodaňské studie souhlasí i s výzkumem, který v témže čísle časopisu Nature publikovala skupina 39 vědců pod australským vedením. Výzkum vycházel z analýz části genomů 69 jedinců bronzové doby. „Pro archeologii a lingvistiku jsou tyto nové poznatky získané genetickou analýzou nezastupitelné,“ dodává doc. Smrčka.