Může se to zdát neuvěřitelné, ale taková je zřejmě kultura nové politiky, která vtrhla do české kotliny s hnutím ANO. Podle výsledků dosavadního koaličního vyjednávání spolu přinejmenším ještě nějaký čas budou u vládního stolu usedat společně dva muži, z nichž jeden druhého označil za zkorumpovaného alkoholika a poslal na něj policii a druhý prvního za bezohledného manipulátora, který prostřednictvím svých médií ohrožuje české pacienty.
Pravděpodobný cíl rošády
Premiér Bohuslav Sobotka prozatím dokázal spor ministrů financí a zdravotnictví zamést pod koberec, otázkou je, jak dlouho tam vzhledem ke svým rozměrům vydrží schovaný. O řešení samozřejmě nemůže být řeč, protože nic, co by se tak dalo označit, nemůže obsahovat setrvání obou kohoutů na vládním smetišti.
Přesto, nebo spíše právě proto by bylo naivní nyní hovořit o nějakých vítězích a poražených. S tím vyčkejme. Za delší konec v tomto sporu stále tahá Andrej Babiš. Ona totiž ta čísla kolem nákupů sofistikovaných přístrojů do českých nemocnic opravdu vypadají všelijak a politické body se na nich sbírají dobře. Rozhodně lépe než na jejich poněkud neobratném obhajování, které předvádí Svatopluk Němeček.
Odvolání ministra Němečka a přechodu zdravotnictví pod křídla ANO sice Babiš nedosáhl, ale ono ani není příliš pravděpodobné, že toho v tuto chvíli dosáhnout chtěl. Naopak za slib, že omezí své nevybíravé útoky na socialistického ministra, může požadovat naplnění mnohem pravděpodobnějšího cíle celé této nevkusné koaliční šarády – konec Zdeňka Kabátka a převzetí kontroly nad VZP.
Že se šéfem VZP může stát i někdo, kdo není ministru zdravotnictví třikrát po chuti, přitom ukazuje právě Kabátek, jejž Leoš Heger dosadil do čela největší zdravotní pojišťovny spíše nerad až pod tlakem premiéra Petra Nečase. Stejně dobře může Kabátka vystřídat někdo blízký babišovcům, i když z toho Němeček nebude nadšený.
Collateral damage
Na první pohled se totiž zdá, že právě Kabátek se ve válce obou ministrů stal tím, co Američané během vietnamské války začali poněkud cynicky nazývat „collateral damage“. Když Babiš útočil na Němečka kvůli nákupům v ostravské nemocnici, dostával tím nepřímé zásahy i Kabátek, v dobách haurských nákupů za evropské peníze šéf vlivného ministerského odboru přímo řízených organizací. Nelze ovšem vyloučit, že právě ředitel VZP byl od začátku zamýšleným cílem, na nějž jen Babiš nechtěl pálit přímo, aby příliš okatě nelezl Němečkovi do jeho kompetenčního zelí.
Přičtěme k tomu fakt, že Kabátek figuruje v dost nepříjemných souvislostech také v podivném deníku, jejž si údajně vedl vazebně stíhaný exředitel Homolky Vladimír Dbalý. Ten, jak už je v kraji zvykem, nějakou náhodou unikl z policejního spisu. A jakkoli se vyskytuje ve více redakcích, s velkou oblibou a s gustem z něj citují především Babišovy Lidové noviny. Stěží pak člověka překvapí informace deníku Aktuálně.cz, že ve správní radě VZP se množí úvahy o tom, že na postu ředitele by se mělo střídat.
To se nyní zdá mnohem pravděpodobnější než nějaké velké šachy ve vládě. Ostatně s trochou nadsázky lze říci, že pro kontrolu nad toky peněz ve zdravotnictví je křeslo šéfa VZP stejně užitečné, ne-li užitečnější než křeslo ministra zdravotnictví. Pokud Kabátek pod současnou křížovou palbou skutečně skončí, vyjde Babiš z nevkusného ministerského sporu jako vítěz.