Podle Julínka by tak prudký pokles příjmů znemožnil realizovat připravovanou reformu zdravotnictví. Kalouskův plán odmítá i exministr zdravotnictví David Rath (ČSSD). Podle něho se zdravotnictví buď znovu zadluží, nebo lidé dostanou méně péče.
Zdravotnictví ročně potřebuje 200 miliard
Zdravotnictví spotřebuje ročně přes 200 miliard korun, asi čtvrtina jde ze státního rozpočtu v platbách zdravotního pojištění za děti, důchodce a nezaměstnané.
Loni tyto platby výrazně stouply, kromě toho zákon zaručil jejich pravidelnou valorizaci.
Kalousek chce v rámci vládního programu trojkoalice snížit mandatorní výdaje státu, tedy zrušit, nebo alespoň snížit platby státu zdravotním pojišťovnám.
„Rozhodně to nevidíme jako jednoduchou matematiku, že se škrtne a nic se nestane,“ řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
Ministerstvo podle něho připravuje pro Kalouska analýzu, z níž vyplyne, co by to udělalo se systémem, pokud by příjmy státu vypadly. Rath včera vyzval Kalouska, aby ke svému „asociálnímu návrhu“ nepřistupoval.
Rath: proč šetřit na nejslabších
„Za tyto lidi dnes stát platí zhruba polovinu toho, co platí průměrný zaměstnanec,“ přiblížil Rath a za zvláštní označil, že Kalousek chce šetřit právě na důchodcích a dětech, „opět na těch nejslabších“. „Já se ptám, jak tito lidé budou léčeni,“ reagoval Rath s tím, že zdravotnické rozpočty jsou velmi napjaté.
| DÁLE ČTĚTE: Nečekaný plán státu: zdravotnické škrty |
„Pokud jim někdo odebere 10 miliard, tak to buď okamžitě vygeneruje dluh, anebo se o těchto 10 miliard musí léčit méně,“ konstatoval Rath s tím, že Kalouskův návrh může porušit ekonomickou stabilitu zdravotnictví. Ministr by od něj měl podle Ratha upustit.
Právo