Garanty odborného programu byli přednosta I. interní kardiologické kliniky LF UP a FN Olomouc prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA, a vedoucí Centra preventivní kardiologie 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN Praha prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM.
Propojení interny a kardiologie
„Mezioborová problematika moderní léčby diabetu mellitu či ischemické choroby srdeční, nových perorálních antikoagulancií, komplexní farmakologické i nefarmakologické terapie fibrilace síní spolu s plicní arteriální hypertenzí, genetickou diagnostikou a vzácnými onemocněními – to vše jsou témata, která spojují vnitřní lékařství a kardiologii. Po období cílené separace obou oborů mám pocit, že nastal čas obnovit intenzivní spolupráci. Moderní pohled na kardiologii a vnitřní lékařství je spíše v integraci, s cílem zefektivnění primární i sekundární prevence, společného zavádění moderních lékařských postupů, sjednocení výuky, komunikace s lékařskou komorou, dalšími společnostmi i plátci zdravotní péče,“ uvedl prof. Miloš Táborský ve stejnojmenné publikaci, která byla na akci pokřtěna. Na sympoziu se pak věnoval využití nových perorálních antikoagulancií (NOAC – dabigatran, rivaroxaban, apixaban) v ambulantní praxi. Ve své přednášce se zaměřil na milníky v antikoagulační léčbě tromboembolické nemoci a hledání cesty k optimální ochraně pacienta. Za významný mezník v této oblasti lze považovat právě nástup nových perorálních antikoagulancií v posledním desetiletí, které se staly bezpečnou variantou do té doby preferenčně užívaného warfarinu.
Akutní stavy v kardiologii
Farmakoterapii po infarktu myokardu se věnoval doc. MUDr. Petr Ošťádal, Ph. D., z oddělení akutní kardiologie pražské Nemocnice Na Homolce. V péči o nemocné s infarktem myokardu došlo v posledních letech k významnému pokroku jak v oblasti přednemocniční, tak v nemocniční péči zahrnující koronární intervence a oběhové podpory. Do budoucna je podle přednášejícího důležité soustředit se na sekundární prevenci, jejíž významnou součástí je farmakoterapie zahrnující kyselinou acetylsalicylovou, blokátor ADP P2Y12, betablokátor, inhibitor ACE a statin.
MUDr. Aleš Tomek, Ph. D., FESO, z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze poté zaměřil pozornost účastníků na problematiku ischemické cévní mozkové příhody (iCMP). Konstatoval, že zhruba v 85 % případů se jedná o iCMP při uzávěru mozkové tepny. Hlavním cílem léčby akutní iCMP je co nejčasnější rekanalizace a obnovení mozkové cirkulace. Do 4,5 hodiny od vzniku iCMP je metodou první volby systémová trombolýza, z níž profitují i pacienti vyššího věku (nad 80 let). Při selhání nebo kontraindikaci této léčby se provádí mechanická endovaskulární léčba. Jak MUDr. Tomek připomenul, významným krokem v péči o pacienty s akutní ischemickou CMP bylo vybudování systému centrové péče – tedy iktových a komplexních cerebrovaskulárních center.
Dyslipidemie a proč ji léčit
Jak správně léčit pacienta s poruchou lipidového metabolismu vysvětlila ve svém příspěvku prof. MUDr. Hana Rosolová, CSc., FESC, z Centra preventivní kardiologie LF UK a FN Plzeň. Dyslipidemie je nejčastější metabolickou poruchou, jejíž intenzita koreluje s výší kardiovaskulárního rizika. Právě snížení tohoto rizika je cílem účinné léčby dyslipidemií. Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM, pak seznámil posluchače s novinkami v hypolipidemické léčbě.
O poznatky a zkušenosti jak léčit chronické srdeční selhání v ambulantní praxi se podělil prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC, z I. interní kardioangiologické kliniky LF MU a FN Brno. Přednášející hovořil o obecných principech a cílech farmakologické léčby, dále zmínil některé kontroverze spojené s jednotlivými léčebnými postupy.
Diabetes léčit důsledně
Na důležité spojitosti mezi diabetem mellitem a kardiovaskulárním onemocněním poukázal přednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA. V souvislosti s narůstajícím počtem pacientů s diabetem mellitem 2. typu, z nichž mnozí budou žít s tímto onemocněním i déle než 20 let, apeloval na to, že diabetes je nutno léčit od začátku a důsledně, s důrazem na zachování kvality života těchto pacientů.
MUDr. Eva Kociánová, Ph. D., z I. interní kardiologické kliniky LF UP a FN Olomouc poté poreferovala o nových doporučeních ESH/ESC pro léčbu hypertenze v klinické praxi.
Nepodceňovat fibrilaci síní
Významného pokroku dosáhli čeští kardiologové na poli katetrizační ablace fibrilace síní. O této metodě, která je účinnou alternativou antiarytmické léčby, pohovořil přednosta Kliniky kardiologie IKEM prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESC. Ve své prezentaci se pokusil odpovědět na otázku, kdy, komu a jak provést katetrizační ablaci. Zdůraznil také skutečnost, že fibrilace síní se ukazuje být závažnějším zdravotním problémem, než se předpokládalo. Ukazuje se mimo jiné i její negativní vliv na mozkové kognitivní funkce spojený se zvýšeným rizikem demence. Řešení problému fibrilace síní a eventuální provedení katetrizační ablace by podle prof. Kautznera mělo spadat do kompetence pracovišť s dostatečným objemem těchto výkonů a nízkým počtem komplikací.
Zleva: Jiří Vítovac, Aleš Tomek, Miloš Táborský, Michaela Lízlerová (MF), Josef Kautzner, Lenka Kostelecká (MF), Hana Rosolová, Eva Kociánová, Richard Češka.