Odpolední přednáškový blok zahrnoval příspěvky na téma: Farmakoterapie hyperlipoproteinémie v roce 2016 (prof. Češka), Úloha gastroenterologa v diferenciální diagnostice bolestí na hrudi (prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.), Kardiovaskulární bezpečnost antidiabetické léčby (doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph. D., Co by měl znát ambulantní lékař o fibrilaci síní? (prof. Táborský), Pacient s obtížně korigovatelnou hypertenzí – co pro něj můžeme udělat? (doc. MUDr. Jan Václavík, Ph. D., a Plicní arteriální hypertenze (doc. MUDr. Martin Hutyra, Ph. D.).
JAK LÉČIT DYSLIPIDÉMIE
O významu léčby dyslipidémií, jejímž cílem je pozitivní ovlivnění morbidity a mortality, hovořil profesor Češka. Připomenul, že zejména díky statinům došlo za posledních 25 let ke snížení kardiovaskulárního rizika o 30 % a celkové mortality o 18 %. Bohužel však ne všichni pacienti, kteří potřebují hypolipidemika, tuto léčbu dostávají – zejména se to týká diabetiků, kde ji užívá jen polovina z nich; dalším problémem jsou pak poddávkování léčby a špatná adherence pacientů k léčbě. Přednášející upozornil na negativní mediální vlivy týkající se statinové léčby. Příkladem může být antistatinová kampaň, která proběhla v Dánsku,a měla na svědomí zvýšení výskytu infarktu myokardu o 26 % a celkové mortality o 18 %. Prof. Češka dále představil nová perspektivní hypolipidemika, jako jsou lomitapid pro léčbu familiární hypercholesterolémie či inhibitory PCSK9, u nichž metaanalýza studií prokázala snížení celkové mortality o 57 %.
CO S BOLESTÍ NA HRUDI?
Na to, že bolest na hrudi může signalizovat kardiovaskulární či plicní onemocnění, ale příčinou mohou být také problémy s páteří, panické ataky úzkosti či choroby trávicího systému, upozornil profesor Milan Lukáš. Ve svém příspěvku vyzdvihl zejména úlohu zobrazovacích metod v diagnostice onemocnění trávicího ústrojí, které suverénně určí příčinu obtíží. Zejména se jedná o endoskopické metody (gastroskopie, kolonoskopie…), které jsou v gastroenterologii široce využívané a prakticky nahrazují anamnestické pátrání po možných příčinách onemocnění. Prof. Lukáš uvedl, že díky rozvoji endoskopie je například vředová choroba gastroduodenální nemocí na ústupu, neboť ji lze včas a účinně diagnostikovat i léčit, mj. cestou eradikace H. pylori. Dále se věnoval symptomatologii a léčbě dalších chorob trávicího traktu, jako jsou ezofagitida, refluxní choroba či pankreatitida, a připomněl, že je třeba myslet i na funkční původ obtíží a nepodceňovat hypersenzitivitu pacientů, u nichž například malý reflux může vyvolávat větší bolesti.
KOMPLEXNÍ LÉČBA DIABETU TYPU 2 (DM2)
Alena Šmahelová upozornila, že hlavním „tahounem“ epidemie DM2 je obezita a pouhá redukce hmotnosti o 5–10 % významně snižuje kardiovaskulární (KV) riziko u diabetiků. Léčit je třeba všechny rizikové KV faktory – hypertenzi, dyslipidémii a hyperglykémii. Důležitou roli v léčbě DM2 hraje také životospráva, lékaři by měli sledovat i adherenci pacienta k léčbě. Přednášející upozornila na skutečnost, že DM2 je heterogenní onemocnění, a je proto nezbytné přistupovat k jeho léčbě individuálně. V terapii DM2 se odráží snaha o dobrou klinickou praxi, opřenou o důkazy (EBM) i zkušenosti expertů. Uplatňuje se zde řada preparátů, základem léčby DM2 je v současnosti metformin, který je účinný ve všech stadiích onemocnění, dále jsou k dispozici inkretiny, gliptiny, inhibitory SGLT2 glifloziny, fixní kombinace léků a samozřejmě inzulín. Moderní antidiabetika oproti starším typům snižují i KV riziko. Cílem léčby DM2 je především prevence komplikací diabetu a jejich důsledků. V současnosti probíhá řada prospektivních studií ověřujících bezpečnost antidiabetické léčby.
CO VĚDĚT O FIBRILACI SÍNÍ
Fibrilace síní (FS) je nejčastější porucha srdečního rytmu, jejíž výskyt v populaci stoupá. O možnostech léčby této arytmie, jejíž obávanou komplikací je cévní mozková příhoda, hovořil profesor Miloš Táborský. V příspěvku upozornil na nutnost léčit FS, a to jednak pomocí antikoagulační terapie, jednak kontrolou srdečního rytmu či frekvence. V souvislosti s tím připomenul úspěchy české kardiologie v oblasti katetrizační ablace – léčebné metody odstraňující příčinu této arytmie. Profesor Táborský dále seznámil s novou klasifikací FS, rizikovými stratifikacemi tromboembolických komplikací (CHA2DS2-VASc skóre) a krvácení (HAS-BLED skóre), stejně jako s managementem léčby fibrilace síní. V závěru se zamýšlel nad tím, co lze udělat pro pacienty léčené warfarinem, který je dosud nejčastěji podávaným antikoagulanciem. Špatná kontrola INR je totiž spojena s nepříznivými léčebnými výsledky (více CMP, více krvácení a úmrtí) a pacienti s velmi špatnou kontrolou mohou být dokonce rizikovější než pacienti bez antikoagulace. Pomoci v monitorování INR může podle něj i telemedicína. Evropská kardiologická společnost doporučuje prioritně podávat nová antikoagulancia (NOAC), avšak v současnosti je třeba, z důvodu jejich vyšší ceny, respektovat v ČR podmínky plátců.
REZISTENTNÍ HYPERTENZE
Jak řešit problém s obtížně korigovatelnou hypertenzí doporučil docent Jan Václavík. Prevalence rezistentní hypertenze je podle údajů z registru NHANES až 13 % u pacientů léčených antihypertenzívy. Lékař by se však nejprve měl zamyslet nad možnostmi, zda pacient skutečně má rezistentní hypertenzi, zajistit správné měření krevního tlaku, vyloučit fenomén bílého pláště a ověřit si, jaká je adherence pacienta k léčbě. Dále by měl ošetřující lékař zvažovat, zda není hypertenze způsobená odstranitelnou příčinou, jako jsou vliv medikace, nadměrná spotřeba alkoholu či se nejedná o sekundární hypertenzi. Ta může být přítomná v důsledku primárního hyperaldosteronismu, renoparenchymatózního onemocnění, renovaskulární hypertenze či obstrukční spánkové apnoe. Přednášející dále vyzdvihl, že léčbu hypertenze je třeba započít režimovými opatřeními (redukce hmotnosti, omezení příjmu soli a alkoholu a zvýšení vhodné fyzické aktivity). Ve farmakoterapii pak lze využít kombinace dvou a více antihypertenzních léčiv, výhodou je podávání fixních kombinací, které zlepšují compliance s léčbou. Docent Václavík upozornil také na častou chybu v léčebném režimu, kterou je nedostatečná dávka diuretika. Důležitá je i chronoterapie, kdy při podávání více antihypertenzív přesunutí alespoň jednoho léku na večer vede k výraznější redukci krevního tlaku.
PLICNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE
V posledním příspěvku shrnul docent Martin Hutyra současné poznatky o diagnostice a léčbě plicní arteriální hypertenze. Odkázal přitom na nové guidelines Evropské kardiologické společnosti a Evropské pneumologické společnosti (ESC/ERS) a podrobněji se věnoval klasifikaci, prognóze, rizikové stratifikaci pacientů (na podkladě registru REVEAL), roli echokardiografie a ventilačně-perfúzní scintigrafie plic ve screeningu onemocnění a možnostem terapie, zejména s ohledem na výsledky léčby analogem prostacyklinu – treprostinilem. MUDr. Andrea Skálová
Postgraduální akademie Postgraduální akademie je společný projekt České lékařské komory a časopisu Postgraduální medicína, Mladá fronta, a. s., divize Medical Services. Akce jsou evidovány v centrálním registru ČLK a ohodnoceny kredity za celoživotní vzdělávání. Postgraduální akademie pokračuje dalšími odbornými sympozii i v roce 2016. Těšit se můžete na vakcinologický seminář či sympozium věnované diabetes mellitus a endokrinologické tématice. Více informací a přihlášky na další akce naleznete na stránkách ČLK: www.clkcr.cz
Součástí programu byla i tombola. Losují prof. MUDr. Richard Češka CSc., a MUDr. Michaela Lízlerová, šéfredaktorka Postgraduální medicíny
Prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA
Doc.. MUDr. Alena Šmahelová, Ph. D.