Tváří se, jako by vycházela vstříc nám konzumentům, kteří se už nemůžeme dočkat, abychom se napili nečeho ostřejšího. Pravda je však jiná. Vláda chce co nejdřív snížit ztrátu, kterou jí způsobuje zákaz prodeje tvrdého alkoholu. Ta prý činí 25 milionů korun denně. Škodu 350 milionů za dva týdny státní rozpočet ani nepozná.
Už dnes však kolují zprávy, že to ministr financí Miroslav Kalousek jen tak nenechá a připraví spoluobčanům na Vánoce nějaký nový úsporný balíček. V každém případě je ztráta vítaným argumentem pro další zvýšení DPH.Netratí jen státní kasa, ale také, jak se ukazuje, rockové kapely, jejichž vystoupení se bez tvrdého alkoholu prý neobejdou.
Strážníci a taxikáři si naopak pochvalují, že ulice se zklidnily, i když je to krátká doba na celkové hodnocení. Rozhodnutí vlády uvolnit prodej však podporují barmani a obchodníci, kteří také přicházejí o miliony. Těm je hodný ministr financí ochoten nějak ztrátu nahradit nebo poskytnout příspěvek, aby nebyla tak velká. Přesto se zdá, že občané budou opatrnější a nezačnou pít podle potřeb vlády a obchodníků.
Alespoň dokud nepřestanou umírat lidé na otravu metylalkoholem.Příznačný je přístup vlády k Evropské unii. Zpočátku to vypadalo, že jsme v Evropě sami nebo že nám na jejích obyvatelích nezáleží. Bylo to zcela v souladu s euroskepticismem až klaustrofóbií ODS.
Když se národovečtí ministři rozhodli ochránit své občany mírnou prohibicí, muselo uplynout ještě nějaká doba, než zakázala vývoz českého alkoholu. I to udělala pod tlakem zlé Unie, která pohrozila, že jinak zákáže dovážet českých alkohol do členských zemí.
Některé země nedůvěřují opatřením české vlády a rozhodly se zákaz dovozu z Česka vyhlásit i ukončit samy.Žijeme v zemi nezodpovědné vlády. Když se poškození a jejich pozůstalí zatím skromně dotazují, zda mají právo na nějaké zadostiučinění, vláda je odbývá.
Premiér jim vzkázal, že stát také nic poškozeným neproplatí, když třeba řidič autobusu havaruje a způsobí smrt či zranění cestujících. Nečas si zřejmě nechce uvědomit, že je v tom podstatný rozdíl. V případě metylalkoholu zklamaly kontrolní funkce státu.
Jakási chytrá hlava fušující do zdravotnictví se zase nechala slyšet, že nemocnicím se drahé léčení otrávených nebude proplácet, protože je tyto výdaje nepoloží.
Naštěstí toto sdělení bylo zveřejněno jen jednou a už se neopakovalo. Jiný zdravotnický filuta vysvětloval, že na etylalkohol umírá mnohem víc lidí než na metylalkohol. A když někdo zemře na delirium tremens, stát také pozůstalým nic neproplatí. A ministr zdravotnictví Leoš Heger také přišel se svou troškou do mlýna.
Náklady na léčení kuřáků se prý přibližně vyrovnají s tím, co se od nich na daních vybere za tabák. U alkoholiků prý zdravotnictví na jejich léčbě prodělává. Člověk jen kroutí hlavou, proč chce vláda tak rychle zrušit prohibici. Prý aby se tvrdý alkohol nepašoval, když to celníci neuhlídají.
Zatímco v jiných zemích by padaly hlavy, u nás nikdo nechce od korýtka. Šéf celníků říká, že by funkci položil, kdyby šlo o systémovou chybu, a ne selhání jednotlivců. Šéf policie je prý ve funkci krátce a sjedná nápravu. Ministři se už vůbec necítí vinni. Všichni čekají, až se něco vyšetří, nikdo neví co.Po pančovaném tvrdém alkoholu může přijít aféra s vínem stříknutém vodou.
Také se ví, že se mísí benzin s alkoholem a staré potraviny se nabízejí zákazníkům jako nové. To vše s cílem vydělat co nejvíc. Jenom se neví, kdo je vinen. A dnešní rozhodování o konci prohibice nás k viníkům nijak nepřiblíží.