Britská lékařka Madeleine Adamsová popisuje pro BMJ Career Focus své zkušenosti se skloubením role matky tří malých dětí a kariéry lékařky připravující se na přijetí do Královské lékařské společnosti (Royal College of Physicians).
„Když jsem skládala první ze zkoušek, ani jsem nevěděla, že jsem těhotná,“ popisuje Adamsová, „zvracení a únavu jsem připisovala nervozitě nebo viróze.“
Po narození dcery se lékařka rozhodla spojit kariéru a mateřství.
„Ještě než se narodila moje první dcera, měla jsem představy o mateřství spojené s idejemi feminismu sedmdesátých let. Předpokládala jsem, že se velmi rychle vrátím na plný úvazek do práce a hravě zvládnu všechny zkoušky a testy. Příroda však rozhodla jinak, a když jsem poprvé držela v náruči svou dceru, ozval se mateřský instinkt – byla jsem odhodlaná kojit a trávit s dcerou spoustu času, namísto budování úspěchů na poli medicíny. Nakonec jsem se však rozhodla spojit obojí. Díky možnosti přizpůsobit si studium podle svých možností jsem udržovala obě strany v rovnováze a začala být na sebe dokonce pyšná, jak roli „superženy“ a starostlivé matky zvládám. V tu dobu jsem otěhotněla podruhé.“
Ani narození dvojčat však lékařku neodradilo od studia a práce. „Se třemi malými dětmi, kterým ještě nebyly ani tři roky, jsem neměla moc času.“
Vypomoci musel nejen manžel, ale také matky a kamarádky, které byly ochotné občas si děti brát na hlídání, aby mohla lékařka studovat či vykonávat povinou praxi. Chůvu si rodina dovolit nemohla.
„Učila jsem se hlavně poté, co jsem děti uložila ke spánku. Přes den to bylo téměř nemožné, jen někdy, když jsem měla štěstí a dvojčata usnula obě najednou, jsem využila volna a studovala. Dcera měla své vlastní „učebnice“, seděla vedle mě a kreslila si. Když jsem musela někam cestovat, nahrávala jsem si učení na kazety a poslouchala ho. Nejdůležitější vždycky bylo začít se na zkoušku učit již několik měsíců předem, protože se ukázalo, že alespoň jedno z dětí není nikdy zdravé.“
Čeho se musela Adamsová vzdát? „Museli jsme se smířit s tím, že naše domácnost není neustále pečlivě uklizená. Volné chvíle jsme raději věnovali odpočinku,“ uzavírá lékařka.
Máte podobnou zkušenost? Napište nám!
Jak zvládáte kariéru lékařky či zdravotní sestry a roli matky vy?
Vychází vám zaměstnavatel vstříc?
Pokud studujete, můžete si domluvit individuální plán?
Odlišuje se praxe v České republice od skutečnosti popisované Madeleine Adamsovou?
Musela jste se kvůli mateřství vzdát profesního růstu, nebo se vám daří skloubit obojí?
Pište do diskusního fóra nebo na e-mailovou adresu zdnonline@mf.cz
(kha), www.Zdravi.Euro.cz