V předchozím období nemocnice vytvořila ztrátu ve výši 131 milionů korun a zisk vykázala naposledy v roce 2006. „Bez pomoci Karlovarského kraje s předfinancováním by například nebylo možné tak zásadně modernizovat přístrojové vybavení, stejně jako realizovat některé další investice,“ uvedl předseda dozorčí rady KKN Jakub Pánik.
Spolupráce s krajem
Jak uvedl generální ředitel KKN Josef März, velkou měrou se na zlepšení finančního zdraví nemocnice podíleli i samotní zaměstnanci společnosti. „Podařilo se tak zlepšit vykazování vůči pojišťovnám, nakládání s materiálem nebo dosáhnout výhodnějších podmínek při jeho nákupu,“ vypočítává některé ze změn ředitel März. Za zásadní pak považuje také spolupráci s oběma zdravotnickými školami v kraji a vedením regionu, která má za cíl rozšířit a zlepšit vzdělávání zaměstnancům nemocnice a postupně stabilizovat personální situaci v obou zařízeních KKN. „Rovněž jsme se snažili vyjít vstříc a najít potřebné prostředky pro průměrné navýšení mezd o 3 procenta alespoň u středního zdravotnického personálu,“ shrnuje Josef März.
Pomohly audity
Důležitou roli sehrál podle ekonomického ředitele KKN Davida Bracháčka také vnější i vnitřní audit. „Díky nim se nám podařilo najít oblasti, ve kterých jsou ekonomické rezervy, a postupně se zabývat zefektivněním provozu v nich. Jde například o možné zvýšení výkonů v takzvaných case mixech, rezervy v nákladech stravovacího provozu, nebo o zvýšení výnosů z veřejné nemocniční lékárny,“ doplnil ekonom Bradáček.