Navíc s rekonstrukcí nemocnice v Chebu a stavbou Pavilonu akutní medicíny v Karlových Varech vzrostly krajským nemocnicím náklady. Podle generálního ředitele KKN Luďka Nečesaného jde měsíčně zhruba o tři miliony korun. „Jde o mzdové a provozní náklady, které sice přinesly navýšení výkonů, ale to se projeví nejdříve příští rok,“ řekl ČTK Nečesaný.
Celkově by se ztráta mohla vyšplhat až ke 100 milionům za rok. KKN přitom má obrat zhruba 1,25 miliardy korun ročně. A protože nemocnice už nemají prostor pro další úspory, KKN se obrátí na zřizovatele, tedy kraj, aby případné ztráty pomohlo vykrýt.
Úhradová vyhláška vychází ze skutečnosti roku 2011, navíc snížené o asi pět procent. „Jenže v roce 2011 se v nemocnicích více stávkovalo, než pracovalo,“ poznamenal Nečesaný. Podle něj je ještě možnost k ústupkům u VZP, která je dominantním plátcem pro KKN. Zejména proto, že KKN v minulých letech investovala stamiliony do modernizace, rozšířila přístrojové vybavení i personál.
„Zodpovědnost za zdravotní péči mají zdravotní pojišťovny. Jenže mně se zdá, že se nyní celá řada povinností přenáší na Karlovarský kraj. Ale to není možné do budoucna ufinancovat, protože v rozpočtovém určení daní na to peníze nejsou,“ konstatoval hejtman.
Podle Nečesaného by nižší příjmy od pojišťoven, které tvoří v KKN asi 85 procent celkových příjmů, neznamenaly omezení akutní péče, ale zřejmě by se projevily například odkládáním nákladných plánovaných operací nebo úsporami v nákladech na materiály. KKN se v posledním roce a půl podařilo o několik měsíců zkrátit dobu splatnosti faktur, ale i tak nyní platí faktury z půlročním zpožděním. Opětovné prodlužování splatnosti by podle Nečesaného vedlo k dalšímu zadlužování. Takovou cestou vedení KKN nechce jít.