HELENA FEJKUSOVÁ ŘEDITELKA SDRUŽENÍ PODANÉ RUCE -PROJEKT OSA, FRÝDEK-MÍSTEK
„Paní Helena Fejkusová je dnešní dáma s lampou, jen bojové pole se změnilo,“ napsala v dopise paní Ondračková, všeobecná sestra neurologie Nemocnice ve Frýdku-Místku. Co to znamená? Sestra Fejkusová pracuje ve zdravotnictví sedmadvacet let, z chirurgie přešla na ortopedii, ze sestry se stala vrchní sestrou, aby před pěti lety vyhrála konkurz na ředitelku projektu Osobní asistence Frýdek-Místek. Nutno říct, že to okolí nepřekvapilo, k této formě pomoci zdravotně postiženým měla Helena Fejkusová blízko dávno předtím. Už před sedmi roky založila s kynology canisterapeutické sdružení Podané ruce, které pomáhá lidem především v Moravskoslezském kraji. Ale vraťme se k projektu Osobní asistence. Helena Fejkusová je snad u všeho - organizuje služby, jedná s příslušnými orgány měst a obcí, zajišťuje odborná školení a samozřejmě se setkává s klienty i s jejich rodinnými příslušníky. A také se podílí na přípravách projektů včetně zajišťování jejich dofinancování. „Služba osobní asistence, tedy projekt, v jehož čele stojí sestra Helena Fejkusová, umožnila od roku 2001 zhruba pěti stům zdravotně znevýhodněných lidí žít pokud možno plnohodnotný život. Mnozí z nich by svůj boj dávno vzdali,“ napsala také paní Ondračková. A my už víme, proč jí někteří říkají dáma s lampou.
JANA MAŠKOVÁ PEDIATRIE, PRAHA
Paní Jana Mašková začínala jako sestra v dětském domově, pracovala v jeslích, v porodnici i na ambulanci. Celých deset let byla zaměstnaná v agentuře domácí zdravotní péče Centra sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, a i když je z ní dnes již „pracující důchodce“ na pediatrii, rozhodně nezahálí. Za víc než čtyřicet let pomohla mnoha lidem, a tak se není co divit, že ji na titul Sestra v sociální péči navrhlo hned několik lidí. „Měla-li bych použít příměru,“ napsala například Jiřina Budínová z Centra sociální a ošetřovatelské pomoci: „Sestra Mašková se celý život rozdává, a přesto jsou její síly k nevyčerpání. Mnohokrát svým jednáním zachránila život, například, když u klienta, který si denně aplikuje inzulin, při příchodu do bytu našla puštěný plyn.“ Sestra Mašková se celý život vzdělávala a vedla k tomu i podřízené. Přednášela na evangelické škole a také studentům bakalářského studia Ústavu lékařské etiky a ošetřovatelství III. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ti u ní také vykonávali svou praxi. A proč nepoužít slova z dalšího z dopisů: „Bez pomoci paní Jany bych skončila v ústavu,“ napsala paní Randermannová. „Dnes jsem opět šťastná. Podle mne si sestřička Mašková zkrátka ocenění zaslouží.“
ALENA PELIKÁNOVÁ STANIČNÍ SESTRA, DOMOV DŮCHODCŮ ASTRA, MOST
Cesta Aleny Pelikánové k práci, kterou miluje, byla velice klikatá. Na střední zdravotnickou školu se sice hlásila hned po škole základní, ale bohužel jí to nevyšlo. A tak zamířila do zcela jiného oboru, vdala se a vychovala dva syny. Až před 13 lety, když přišla o práci, zamířila tam, kam ji srdce táhlo. Nejprve pracovala jako sanitářka v Domově důchodců a po čase vystudovala střední zdravotnickou školu a nyní pracuje jako staniční sestra na oddělení pro klienty se stařeckou demencí. „O svěřené klienty pečuje jako o své blízké,“ napsala vedoucí Domova důchodců Hana Vlková. „Přesto, že má stanoven rozsah služeb, je pro ni samozřejmostí jet s klienty na výlet nebo třeba zorganizovat rekondiční pobyt, protože ví, že jim to pohladí duši.“ Je třeba dodat, že si klienti i jejich nejbližší pochvalují nejen lidskost, s jakou ke své práci sestra Pelikánová přistupuje, ale i její profesionalitu.
„Jako první nám byla schopna vysvětlit pravděpodobnou příčinu náhlého zhoršení zdravotního stavu našeho blízkého,“ potvrdila dcera jednoho z klientů domova. „Sama se v této oblasti intenzivně vzdělává, předává jasným a srozumitelným způsobem rodinným příslušníkům nejnovější poznatky, poskytuje písemné materiály. Tlumočte, prosím, Alence Pelikánové opravdu velký dík za její lidské a odborné kvality.“ Takže velké díky…
JAROSLAVA FEBEROVÁ VEDOUCÍ JESELSKÉHO ZAŘÍZENÍ MĚSTA KARVINÁ
Sestra Jaroslava Feberová patří mezi ty, kteří vědí, že šťastné a zdravé děti vedou posléze šťastný a zdravý život. Sestra Feberová začala s dětmi pracovat hned po skončení Střední zdravotnické školy a samozřejmě se dále vzdělávala. Před lety, kdy se i v Karviné rušila jeselská zařízení, se zasadila o to, že „její“ jesle jako jediné zůstaly a odborníci i rodiče se shodují v tom, že fungují na „vysoké profesionální úrovni“. Jedná se o Jeselské zařízení města Karviné - centrum rané péče s respiračním programem. Jaroslava Feberová prosadila mnoho vynikajících věcí ve prospěch vývoje dětí, kromě jiného zpracovala i projekt Zdravé jesle -zdravé dítě. Její aktivity jdou však dál.
Je zakládající členkou Nadace Zdravé město Karviná a podílí se na akcích ve prospěch prevence a zdraví občanů města. Současně své aktivity významně promítá i do činnosti obecně prospěšné společnosti Karviná 2000, jejíž součástí je i projekt Škola bez bariér, mající za cíl odstranit stresové situace při vzdělávání postižených dětí. Školu U Lesa by postupně díky tomuto projektu mohlo navštěvovat až deset tělesně postižených dětí a dokonce by se mohla stát první a jedinou školou karvinského okresu se specializací na výuku tělesně postižených dětí. Práce sestry Jaroslavy Feberové není omezena časem, mimořádně důležité je však i to, že se jí daří zapojit i mladé maminky.