MARIE BURGETOVÁ - CENTRUM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, PROSTĚJOV
Marie Burgetová pracuje jako vrchní sestra Centra sociálních služeb v Prostějově. Ve zdravotnictví působí pětadvacet let: čtrnáct let v sociální péči a již jedenáct let zastává funkci vrchní sestry. Začínala v zařízení, které bylo v rámci restituce navráceno církvi. Objekt byl téměř v havarijním stavu. Bylo s podivem, jak je v takovém prostředí možné poskytovat sociální služby pro imobilní seniory. Všichni proto uvítali, když byla v loňském roce provedena rekonstrukce bývalé nemocnice a senioři byli přemístěni do nových budov, jejichž velkou výhodou také je, že zdejší pokoje poskytují pohodlí maximálně třem osobám.
V těchto radikálních změnách se projevily velké organizační a odborné schopnosti Marie Burgetové. Provedla také v souladu s novým zákonem o ošetřovatelské péči řadu změn, které se promítly do kvalitní péče o imobilní seniory. Všichni zaměstnanci byli odborně proškoleni a seznámeni se standardy ošetřovatelské péče. V Centru pro seniory byla také zavedena ošetřovatelská dokumentace. To vše sestra Burgetová zvládala v době, která pro ni byla z rodinných důvodů velmi náročná. Pro její lidské a odborné vlastnosti si ji její spolupracovníci velmi váží. Kromě u žen očekávaných zálib, jako je šití, pečení, péče o dům se zahradou, domácnost se třemi syny, pečuje také o manžela (v loňském roce se u něho opakovaně objevovaly srdeční arytmie, takže jej občas v noci vozila na akutní příjem do nemocnice a čekala, jak to dopadne). Stres a napětí odreagovává Marie Burgetová i sportem a před několika lety ji „uchvátily“ spinning a squash. Pro ženu neobvyklá je zároveň její dlouhodobá záliba v myslivosti - je nimrod čili myslivec, vlastní zbrojní průkaz nejen pro lovecké zbraně, ale i na krátké a historické zbraně.
DANA PETRŽELKOVÁ - DIAKONIE ČCE - STŘEDISKO V LIBICI NAD CIDLINOU
Vrchní sestra a zástupkyně ředitele Diakonie Českobratrské církve evangelické - střediska v Libici nad Cidlinou - Dana Petrželková pracuje nejen ve zdravotnictví, ale také v sociálních službách již celých třiatřicet let. V Diakonii působí od roku 1995, kde začínala jako sestra u lůžka. Po stáži ve Velké Británii přišla společně s kolegyní na myšlenku vybudovat chráněné bydlení pro lidi s psychiatrickými diagnózami a aktivně se podílela na její realizaci. Dana Petrželková stála také u zrodu denního a týdenního stacionáře pro osoby s demencemi a Alzheimerovou chorobou. Tím ale její aktivity nekončí. V roce 2006 spolupracovala na realizaci myšlenky vzniku „Domova rodinného typu“, který je určen pro osm klientů s výše uvedeným postižením. Činorodost vrchní sestry Petrželkové se projevuje také v České asociaci sester, konkrétně v Sekci hojení ran.
Věnuje se samozřejmě také neustálému vzdělávání a pravidelně se zúčastňuje odborných vzdělávacích kurzů a školení. V dubnu 2004 Dana Petrželková úspěšně absolvovala pomaturitní specializační studium v Brně. Je garantem kontaktního místa České alzheimerovské společnosti a aktivně pracuje také v Českém červeném kříži. V současné době přednáší na rekvalifikačním kurzu pro ošetřovatelky, konkrétně předmět hygiena a ošetřovatelství. Dana Petrželková má dva syny, tři vnoučata. Ráda čte a mezi její další koníčky patří například ruční práce.
RENÁTA LÁNSKÁ - DOMÁCÍ PÉČE PRAHA 4
Vedoucí sestra Domácí péče v Praze 4 Renáta Lánská říká: „Při mé práci sestry v domácí péči se málokdy vyskytne příběh tak zcela mimořádný, že by jej bylo možné označit za příběh s velkým P.“ Práce sestry Lánské je obecně velmi intimní. Podle pokynů praktických lékařů navštěvuje převážně staré špatně pohyblivé pacienty v jejich domácím prostředí. Rehabilituje s nimi, převazuje rány, aplikuje injekce a samozřejmě také pohovoří a utěší. Stalo se ale, že jednoho podzimního dne pacient dlouho neotevíral. Renáta Lánská bohužel v té době ještě neměla klíče od jeho bytu. Za dveřmi bylo slyšet pouze sténání, a tak prošla celý dům s cílem najít někoho, kdo by mohl mít kontakt na příbuzné či přátele klienta. Nakonec se jí podařilo získat telefonní číslo na známou pacienta, která také měla klíče od bytu. Ihned ji mobilním telefonem kontaktovala a do hodiny bylo možné byt otevřít.
V předsíni ležel na zemi prochladlý a zraněný muž, který slabým hlasem sděloval, že upadl cestou na toaletu a nemůže se postavit na pravou nohu. Sestra Lánská zjistila, že nohou opravdu nelze hýbat a zavolala sanitku. Mezitím pacienta omyla, připravila snídani a nakrmila jej. Pak ještě připravila věci potřebné pro pobyt v nemocnici. Pacient podstoupil úspěšnou operaci kyčelního kloubu a po dvou týdnech se vrátil domů. Nyní už jej má sestra Lánská opět ve své péči a úspěšně s ním rehabilituje.