Každý desátý pacient je v nemocnici poškozen: dostane jiný lék, lékaři mu provedou vyšetření určené jinému pacientovi, nebo mu operují jiný orgán.
Z amerických statistik vyplývá, že takzvané nežádoucí události vedou ročně k většímu počtu úmrtí než dopravní nehody, AIDS či rakovina prsu. Podle ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) to platí i pro české nemocnice.
Ministr ve čtvrtek novinářům řekl, že to chce změnit. Na rozdíl od USA se čeští pacienti bojí ozvat. Problém je i v tom, že nemocnice nesledují nežádoucí události systematicky a nevyvozují z nich poučení.
Obvykle se pochybení přičte jednomu zdravotníkovi a ten je za chybu propuštěn. Kdyby byl systém sledování těchto událostí, netrvalo by tak dlouho, než by byl odhalen takzvaný heparinový vrah.
Ministr především chce dát pacientům dostatek informací, aby věděli, co všechno je může v nemocnici ohrožovat a mohli na to včas upozornit.
Pokud si například má lékař během vizity umýt ruce před vyšetřením každého dalšího pacienta, aby nešířil infekci, neměli by se bát mu to připomenout. Nebo se zeptat, když dostane jinou pilulku než obvykle.
„Lékař opravdu není bůh, ale bohužel přetrvává mýtus, že je to člověk, který absolutně dokáže rozhodovat o našem zdraví a o tom, co se děje v našem těle,“ podotkl ministr.
Pacient jako příjemce zdravotních služeb by podle něj měl protestovat proti chování lékařů, které považuje za nevhodné, a třeba i proti dlouhým objednacím dobám.
Ministerstvo připravuje webové stránky, kde najdou pacienti i zdravotníci všechny informace související s kvalitou péče a jejím bezpečím pro nemocné.
Do konce roku vydá takzvanou Knihu bezpečí a začne také zveřejňovat údaje o výkonnosti nemocnic, jež spravuje. Pacienti se dozvědí, kolik výkonů nemocnice dělá; čím víc, tím má zkušenější lékaře. Zjistí si, jaká je v nemocnici délka hospitalizace.
Údaje o úmrtnosti v dané nemocnici ministr zveřejňovat nehodlá, samo číslo bez dalšího výkladu podle něj je zavádějící.
Ministerstvo zveřejní i objednací doby na vybrané výkony, v první fázi na operace kyčelního kloubu, vyšetření na magnetické rezonanci a oční operace. Pacienti si podle těchto údajů budou moci vybrat, kde se chtějí léčit.
„Nemocnice není bezpečným místem a všichni, kteří tam pracují, včetně pacientů, si toho musejí být vědomi, být ostražití a nesmějí se bát ptát. Důležitá je otevřenost, pozitivita, tedy netrestat za to, že personál na pochybení poukazuje, a otevřeně o tom hovořit, to je jediná cesta, jak to napravit a snižovat riziko,“ shrnul ministr.
ČTK