Dráž než dnes
Spory o leteckou záchranku se táhnou už několik let. Tendr na zajištění letecké záchranné služby vypsalo ministerstvo v první polovině roku 2008, cena dosáhla 3,2 miliardy korun. Zvítězily v něm firmy Alfa Helicopter a DSA, které se do něj přihlásily společně, provoz záchranky zabezpečují na osmi základnách.
Policie provozuje službu na území Prahy a Středočeského kraje a armáda na Plzeňsku a Karlovarsku. Kontrakt má vypršet na konci roku.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček i přes argumenty kolegů vládu přesvědčil, aby provoz letecké záchranné služby i v dalších čtyřech letech zajišťovaly soukromé firmy, v šesti krajích kvůli tomu bude vypsán tendr. Hodnotu zakázky ministerstvo odhadlo na 1,2 miliardy. V dalších krajích službu zabezpečí vnitro a armáda.
Klíčovou roli ve sporu o leteckou záchranku hrají dva posudky na zajištění služeb letecké záchranky pro roky 2017 až 2024. Posudek Českého vysokého učení technického (ČVUT) pro ministerstvo zdravotnictví došel k částce 3,995 miliardy korun. Posudek, který pro policii zpracovala Vysoká škola ekonomická (VŠE), došel ke zcela odlišné sumě 1,739 miliardy korun, tedy o polovinu nižší ceně.
Potíž tkví v parametrech zkoumané zakázky. Posudky se totiž týkají dvou různých zadání pro jiná časová období a není z nich zcela jasné, jak k rozdílným číslům experti došli. Ani to, zda zpracovatelé dostatečně rozumějí letecké dopravě a fungování letecké záchranné služby.
S posudkem VŠE pro policii z neznámých důvodů operuje především šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. Ten začal dokonce ministerstvo zdravotnictví úkolovat, ať si ho od policie vyžádá, nebo si nechá zpracovat jiný, který by zpochybnil data Dopravní fakulty ČVUT.
Situace je o to absurdnější, že výběrové řízení na leteckou záchrannou službu měl na ministerstvu zdravotnictví na starost náměstek za ANO Josef Vymazal. Ten před krátkým časem oznámil svoji rezignaci, údajně ze zdravotních důvodů. Skutečným důvodem ovšem mohly být právě spory o provozování vzdušné záchranky. Že v ANO evidentně nepanuje úplná shoda, dokreslil poslanec Milan Brázdil, jenž sám pro privátní leteckou záchranku pracoval, když pro Zdravotnický deník prohlásil, že silové složky státu služby letecké záchranky zajišťovat nesmějí, protože je to „proti Evropě“. Jasno není dodnes ani u klíčové informace, zda by stát dokázal provozovat leteckou záchranku levněji než soukromí poskytovatelé (jak tvrdí Andrej Babiš).
Celkové roční náklady armády, která obhospodařuje dva kraje, činí dohromady 126,8 milionu korun. Náklady policie jen na pražské stanoviště pak jsou 58,5 milionu korun. V této sumě ovšem chybějí náklady na záložní vrtulník a školení personálu, takže skutečná suma bude ještě vyšší.
Náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek kvůli provozování dalšího stanoviště varuje před omezením letecké podpory pro policii a integrovaný záchranný systém. Ministr obrany Martin Stropnický zase upozornil, že náklady armády při zvažovaném provozování deseti základen by si vyžádaly vícenáklady na zabezpečení přípravy a výcviku letového personálu a přípravy technického a zdravotnického personálu ve výši dvou miliard korun. A to není zcela jasné, zda by dostačoval současný letecký park, nebo by policie a armáda musely dokupovat. U armády se spekuluje o částce dosahující osmi miliard korun.
Převzetí záchranky do státních rukou by se tedy podle dostupných zjištění výrazně prodražilo. Připravovaná soutěž má zahrnout každodenní pohotovost vrtulníků s letovou posádkou a lety podle pokynů zdravotnického operačního střediska na osmi základnách. Každodenní pohotovost by měla být na základnách České Budějovice, Jihlava, Liberec, Olomouc, Ústí nad Labem a Hradec Králové.
Nepřetržitá má být také pohotovost na základnách Brno a Ostrava.
Předpokládaná hodnota tendru je suma čistě orientační, nejvyšší možná.
Rozhodovat tak podle všeho bude nejnižší nabídka, protože do soutěže mohou vstoupit i uchazeči z Evropské unie.
Nesu vám informace
Situaci kolem letecké záchranky v půlce února vyhrotil ministr vnitra Milan Chovanec, když na jednání vlády rozdal informace ze živého policejního spisu. Policie totiž předchozí tendr, který podepsal ministr Tomáš Julínek, od roku 2012 vyšetřuje. Vládu tak Chovanec informoval například o tom, že trestní řízení kvůli porušování závazných pravidel hospodářské soutěže, zneužívání pravomoci veřejného činitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku a přijímání úplatku policie loni v listopadu odložila. Jenže vzápětí se členové kabinetu dozvěděli, že bylo na přelomu roku v tichosti znovu zahájeno.
„Dne 5. 1. 2016 bylo státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Praze usnesení policejního orgánu zrušeno ve druhé části, kterým byla odložena trestní věc podezření ze spáchání trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku,“ stojí v Chovancově zprávě pro vládu.
Věc byla podle Chovance znovu oživena, protože podle názoru vrchního státního zastupitelství nedošlo k uplynutí promlčecí lhůty. „V současné době byl proveden opětovně právní rozbor skutkového stavu věci, který byl zaslán na Vrchní státní zastupitelství v Praze,“ pokračuje ve své zprávě Chovanec s tím, že policie zvažuje další postup.
Kvůli tendru na leteckou záchranku policie stíhala někdejšího ministra zdravotnictví za ODS Tomáše Julínka. Jeho stíhání přitom zastavilo Nejvyšší státní zastupitelství v červenci roku 2013 a policii uložilo, aby „ve věci znovu jednala a rozhodla“. Policie na to konto loni v listopadu část případu odložila s tím, že nešlo o trestný čin, a u zbylé části konstatovala, že je stíhání nepřípustné kvůli uplynutí promlčecí lhůty.
Informace týdeníku Euro o otevření případu Julínka překvapila. Stejně jako fakt, že ministr vnitra na vládě rozdával informace z živých policejních spisů. „Nevím, zda Milan Chovanec porušil zákon, je to každopádně neobvyklé. Zpráva je navíc nepravdivá a není z ní jasné, k čemu měla informace vládě sloužit,“ uvedl Julínek, který Chovancův materiál zná. „Nebudu se k tomu víc vyjadřovat, politiku už nedělám. Moje kauza je odložená, protože nedošlo ke spáchání trestného činu. Nicméně upozorňuji na velmi zajímavý, podezřele zmanipulovaný posudek Vysoké školy ekonomické vyrobený na žádost policie,“ tvrdí Julínek.
Vnitro se, logicky, brání. „Ministerstvo vnitra v únoru informovalo vládu o vývoji v trestní kauze Piloti. Šlo o obecné informace, které k vývoji kauzy uvolnila policie, tedy o informace, které ze zákona bylo možné zveřejnit.
Postup policie i ministerstva vnitra byl tedy samozřejmě zcela v souladu se zákonem,“ zareagoval za Chovance, který v době vzniku článku pobýval v zahraničí, mluvčí ministerstva Jiří Korbel.
Chovancovo nakládání s vyšetřovacími spisy nijak nepobouřilo ani členy sněmovního výboru pro bezpečnost. Až na jeho členku z ODS Janu Černochovou. „Standardní postup to není. Principiálně pokud šlo o informace, ke kterým mají přístup pouze oprávněné osoby, respektive orgány činné v trestním řízení, pak je to naprosto skandální. Nepamatuji si, že by v minulosti jakýkoli ministr vnitra projevil takovou míru bohorovnosti a zpupnosti, možná snad jen praktiky Stanislava Grosse byly ve vztahu k policii obdobné,“ rozohnila se Černochová.
Z informací, které Chovanec přinesl na vládu, plyne jedno celkem zásadní zjištění: policie dříve odložila vyšetřování Julínkových podřízených náměstka Marka Šnajdra, náměstkyně Markéty Hellerové a ředitelky odboru Dany Hlaváčkové. Ti se nyní znovu mohou stát podezřelými osobami, když vrchní státní zastupitelství odložení případu zvrátilo a nařídilo dál ve vyšetřování pokračovat.