V květnu 2014 jsme požádali muže ústavně léčené pro závislost, aby odhadli procento abstinentů mezi českými dospělými. Jejich odhady se pohybovaly v řádu desetin procenta. Skutečnost je ovšem jiná. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO, 2014) činil v roce 2010 v Česku podíl osob ve věku nad 15 let abstinujících posledních 12 měsíců od alkoholu 10,9 %.
Spotřeba alkoholu v Česku je vysoko nad evropským a světovým průměrem. Například v USA byla spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele staršího 15 let téměř o 30% nižší. Od alkoholu ve Spojených státech amerických posledních 12 měsíců abstinovalo 31,1 % osob starších 15 let.
Důvody k abstinenci mohou být různé. Patří k nim plánované či probíhající těhotenství, kojení, nemoc, kterou alkohol zhoršuje, to, že se někdo pod jeho vlivem špatně ovládá, je závislý atd. Naprostá abstinence od alkoholu se také doporučuje coby prevence dospělým dětem závislých rodičů.
Abstinence od dětství vs. v pozdějším věku
Osob, které nikdy nepily alkohol, bylo v Česku zaznamenáno 2,6 %. Těch, které začaly abstinovat v pozdějším věku, bylo 8,4 %, tedy podstatně více. U lidí, kteří začali abstinovat v pozdějším věku, předpokládáme především zdravotní důvody. Počet těch, kdo abstinovali v posledních 12 měsících, je v porovnání s jinými zeměmi poměrně malý (viz tab. 1).
Abstinence od alkoholu je v Česku nejen možná, ale je dokonce mnohem častější, než si laici uvědomují. Mezi těmi, kdo za posledních 12 měsíců nepili alkohol, převažovaly osoby, které alkohol dříve pily, nad celoživotními abstinenty. Lze předpokládat, že řadu z nich přivedly k abstinenci vážné zdravotní důvody. Je tedy nesprávné porovnávat zdravotní stav osob, které přestaly pít alkohol ze zdravotních důvodů, s lidmi, kteří alkohol pili zdrženlivě (Fillmore et al., 2007). To se často dělo a ve veřejnosti se tak vyvolávala zkreslená očekávání od alkoholu.
Alkohol se podle materiálů Světové zdravotnické organizace podílí podstatným způsobem například na úrazech a dalších násilných příčinách smrti, dopravních nehodách, otravách, jaterních onemocněních, nádorech, onemocnění pankreatu ad.
Abstinence ve světě
Celosvětově je abstinence od alkoholu rozšířenější než jeho pití. Podle materiálů WHO z roku 2014) abstinovalo od alkoholu v posledních 12 měsících 61,7 % osob starších 15 let. Z nich 13,7 % přestalo pít alkohol v pozdějších letech a téměř polovina dospělé populace alkohol nepila nikdy. Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že snížení počtu abstinujících by vedlo ke zvýšení škod působených alkoholem. Ty jsou i tak enormní. Podle citovaného materiálu WHO bylo v roce 2012 celosvětově způsobeno alkoholem 5,9 % předčasných úmrtí, a to i v případě, že by se bral v úvahu diskutabilní pozitivní efekt malých dávek. Kardiovaskulární onemocnění, nádorová onemocnění a poranění se na úmrtnosti působené alkoholem podílejí nejvíce (viz tab. 2).
Kdy doporučit abstinenci?
Lékaři všech klinických oborů by měli abstinenci od alkoholu doporučovat jako nejbezpečnější možnost pacientům, kteří pijí alkohol problémově nebo jsou na něm závislí. Roerecke a jeho spolupracovníci (2013) zjistili, že u osob zneužívajících alkohol a závislých na něm je abstinence spojena s nižší úmrtností než u těch, kdo pití pouze alkoholu omezí, byť i to má určitý efekt. Naprostá abstinence je nejvhodnější možností rovněž u řady jiných problémů a situací.
Zveřejnit střízlivost
Pacientům závislým na alkoholu, kteří abstinují, doporučujeme „zveřejnit střízlivost“. Tím myslíme informovat o svém rozhodnutí abstinovat rodinu, nejbližší přátele a spolupracovníky. Přináší to řadu výhod: • Informovaní lidé v okolí to většinou přijmou a předejde se tak rizikovým situacím v budoucnu. • Je to zároveň test. Jestliže by někdo tuto informaci nebral v úvahu, bude bezpečnější se mu vyhýbat.
• Zmíněné odmítnutí „jednou provždy“ má psychologický efekt a může motivovat k trvalé střízlivosti.
Důvody, proč dotyčný abstinuje, je možné říci, ale není to nutné. Jeden deset let abstinující muž se svěřil s tím, že má celých těch deset let připravené vysvětlení pro svoji abstinenci. Toto vysvětlení ale nemusel použít. Nikoho totiž nezajímalo.
Závěr
Počet osob, které v posledních měsících nepily alkohol, činil 10,9 % populace starší 15 let. Mezi nimi výrazně převažovaly osoby, které začaly abstinovat od alkoholu v pozdějších letech, nad celoživotními abstinenty. To je rozdíl oproti celosvětové situaci. Celosvětově abstinovalo od alkoholu v posledních 12 měsících 61,7 % osob starších 15 let. Z toho 13,7 % přestalo pít alkohol v pozdějších letech a téměř polovina dospělé populace alkohol nepila nikdy. Pacienty léčené pro závislost na alkoholu je užitečné informovat, že počet osob abstinujících od alkoholu je v Česku – a tím spíše ve světě – mnohem vyšší, než předpokládají.
Literatura: 1. Fillmore KM, Stockwell T, Chikritzhs T et al.: Moderate alcohol use and reduced mortality risk: systematic error in prospective studies and new hypotheses. Ann Epidemiol 2007; 17(5 suppl): S16–S23. 2. Manning V, Best D, Faulkner N et al.: Does active referral by a doctor or 12-Step peer improve 12-Step meeting attendance? Results from a pilot randomised control trial. Drug Alcohol Depend 2012; 126(1–2): 131–137.
3. Nešpor K: Návykové chování a závislost (4., aktualizované vyd.). Portál, Praha, 2011.
4. Nešpor K: a kol. Jak překonat hazard. Portál, Praha, 2011.
5. Roerecke M, Gual A, Rehm J: Reduction of alcohol consumption and subsequent mortality in alcohol use disorders: systematic review and meta-analyses. J Clin Psychiatry 2013; 74(12): e1181–e1189. 6. World Health Organization (WHO): Global status report on alcohol and health 2014. URL: <www.who.int/ substance_abuse/publications/ global_alcohol_report/en>
Komu je vhodné doporučit naprostou abstinenci od alkoholu
• Závislým na alkoholu.
• Nemocným s chorobami, které alkohol zhoršuje (nemoci jater, epilepsie, onemocnění slinivky břišní atd.).
• Těm, kdo jsou léčeni léky, jež vstupují do interakcí s alkoholem.
• Pracovníkům, kteří se věnují rizikovým činnostem. Ty je třeba informovat, že výkonnost je podstatně zhoršena i v kocovině.
• Osobám se zhoršeným sebeovládáním a sklony k násilí.
• Těhotným a kojícím ženám i ženám, které těhotenství nevylučují.
• Dětem a dospívajícím. Otravy u nich nastávají i po malých dávkách, závislost se rozvíjí rychle, existuje vyšší riziko poškození mozku, častější problémy s ilegálními drogami atd.
• Závislým na nealkoholových drogách. Předejde se tak možnému přesmyku závislosti z ilegální drogy na alkohol.
• Patologickým hráčům, protože alkohol zhoršuje jejich sebeovládání (Nešpor, 2011).
• Dospělým dětem závislých rodičů a dalším osobám se zvýšeným rizikem rozvoje závislosti.
Užitečné je navrhnout těmto pacientům kromě profesionální léčby i účast ve svépomocné organizaci Anonymní alkoholici (Manning et al., 2012) a soustavně využívat krátkou intervenci (Nešpor, 2011).
Tab. 1 Podíl osob starších 15 let,
které abstinovaly od alkoholu
v posledních 12 měsících (WHO,
2014).
Česko 10,9 %
Slovensko 34,2 %
Polsko 48,3 %
Německo 19,7 %
Rakousko 22,6 %
Maďarsko 18,6 %
USA 31,1 %
Svět celkem61,7%
Tab. 2 Podíl skupin onemocnění na celkové úmrtnosti v důsledku
pití alkoholu v roce 2012 (WHO, 2014).
Nádorová onemocnění 12,5 %.
Kardiovaskulární onemocnění 33,4 %
Neuropsychiatrická onemocnění4,0 %
Gastrointestinální onemocnění16,2 %
Infekční onemocnění 8,0 %
Neúmyslná poranění 17,1 %
Úmyslná poranění 8,7 %
Úmrtnost novorozenců 0,1 %
O autorovi| prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. mužské oddělení léčby závislostí Psychiatrická nemocnice Bohnice PhDr. Ladislav Csémy Psychiatrické centrum Praha