Bělobrádek to uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Zdůvodnil to tím, že nemocenská v prvních dnech, jejíž obnovení odmítali zaměstnavatelé, byla lidmi zneužívána například k prodlužování víkendového volna.
„Z tohoto důvodu jsou naopak pro nás cestou ty zdravotní dny. Některé firmy to už dávají samy jako benefity, a tam je to podle mě zcela v pořádku,“ uvedl Bělobrádek. „Jedná se o tom, že by to mělo být povinné, právě na tripartitě,“ dodal. Osobně by takový návrh podpořil i bez dohody zástupců zaměstnavatelů a odborů.
Zdravotní volno, sick days, je možné čerpat obvykle tři až pět dní v roce. Zaměstnanec nemusí jít k lékaři pro potvrzení léčené nemoci či zranění a na rozdíl od pracovní neschopnosti se nároky zaměstnance nijak nesnižují. Zákoník práce zatím institut sick days blíže neupravuje, stanovení podmínek pro jeho využití závisí na zaměstnavateli.
Předseda KSČM Vojtěch Filip lidovcům jejich postoj vyčetl, naznačil ale, že by komunisté návrh KDU-ČSL podpořili. Zdravotní volno by bylo možné užívat například v době chřipkových epidemií. „Je důležité, aby lidé zůstali doma a nenakazili ostatní,“ uvedl Filip.
Přístup lidovců nicméně označil za příklad obcházení problémů současnou vládní koalicí. Domnívá se, že návrh na obnovení nemocenské byl odmítnut kvůli tomu, že jej předložila KSČM. ČSSD podobný návrh prosadila v Senátu. „Vláda je symbolem podřízenosti a lavírování,“ prohlásil.
Dalším návrhem zákona, na jehož poslanecké úpravy mají vládní strany rozdílné názory, jsou například nová pravidla pro střet zájmů. Většina poslanců chce omezit podnikání i vlastnictví členů vlády, což je podle hnutí ANO namířeno proti jejich předsedovi a majiteli holdingu Agrofert Andreji Babišovi. Bělobrádek uvedl, že reakce ANO jsou „ubrečené, jak jim všichni ubližují“, a že v demokracii se rozhoduje hlasováním, ne tak, „že šéf rozhodne, jak to bude“.