Přestože se drtivá většina populace brání platbě za běžné amalgámové plomby, je celých 60 % dotazovaných ochotno si za výplň připlatit. Musela by však být z kvalitnějšího materiálu, než je běžný, zdravotními pojišťovnami hrazený amalgám.
Jsou lidé v ČR ochotni platit za amalgámové plomby, a pokud ano, tak kolik? A byli by ochotni si přímo nebo formou připojištění připlatit za kvalitnější výplň? Nejen na tyto otázky odpověděl průzkum, který si nechala v termínu 30.5. - 4.6. 2011 zpracovat Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE.
Průzkum ukázal, že proti zavedení plateb za amalgámové výplně přímo z kapes pojištěnců je celých 83 % populace. Nejsilnější odpor můžeme pozorovat u skupiny starší 60 let, kdy 69 % dotazovaných zavedení platby rozhodně odmítá. Nejsmířlivěji by se k zavedení plateb postavili vysokoškolsky vzdělaní respondenti, podpořila by je čtvrtina z nich.
„Zarazilo nás, že zcela jednoznačně se pro zavedení plateb vyslovilo pouhých 5 % populace. Myslím si, že je to výsledek zpolitizované diskuze o zdravotnictví, založené na logice – našlo se na platy lékařů, tak proč ne i na to ostatní, “ komentuje výsledek Vladimír Kothera, generální ředitel Zdravotní pojišťovny METAL-ALIANCE.
Kdyby k zavedení plateb za amalgámovou plombu skutečně došlo, byli by za ni lidé ochotni zaplatit rovných 200 Kč.
„Je zajímavé, že částka, kterou hradí naše pojišťovna stomatologům (220 Kč), relativně koresponduje s částkami, které jsou lidé ochotni za ošetření kazu tmavou plombou vydat,“ říká V. Kothera.
Z průzkumu vyplynulo, že stanovení konkrétní částky je pro většinu lidí velmi problematické. Celá jedna čtvrtina odpověděla, že za amalgámovou plombu zkrátka nikdy nic platit nehodlá. Naopak nejvíce by byli za běžné výplně ochotní zaplatit lidé z Prahy. Částku vyšší než 200 Kč by uhradilo 27 % z nich.
„Výsledky popírají představu stomatologů, že když si lidé budou platit amalgámové plomby sami, získají více peněz,“ říká V. Kothera a dodává: „Otázkou zůstává, co budou lidé dělat, když se u nich objeví kaz. Nepůjdou se kvůli vyšší ceně nechat ošetřit? Riziko vidím také v tom, že by mohli méně chodit na preventivní prohlídky, aby náhodou pan doktor neobjevil kaz, nechtěl ho spravovat a oni nemuseli vytahovat peněženku.“
I když v průzkumu vyjádřila velká většina populace nechuť platit za běžné amalgámové plomby, situace se významně mění, pokud je řeč o výplních z kvalitnějších materiálů. Za ty by si bylo ochotno připlatit ať přímo nebo formou připojištění celkem 60 % dotazovaných.
„Myslím, že výsledky průzkumu odráží fakt, že se nevede racionální debata o nutných změnách v českém zdravotnictví. Lidé se stále domnívají, že je ve zdravotních pojišťovnách dostatek peněz. Možná je to i tím, že jedno ze současných navrhovaných opatření je přesunout peníze mezi účty zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a VZP,“ uzavírá Vladimír Kothera.