Kdyby musela naše armáda nastoupit proti biologickému útoku, může se opřít o domácí systémy. Česká zdravotnická technika čeká na exportní ofenzivu.
Teroristé napadli Česko biologickými zbraněmi. Krajští hejtmani svolávají krizové štáby, integrační záchranný systém je v plné pohotovosti. Jednotky rozvíjejí mobilní pracoviště pro chemicko-biologickou ochranu. Z nafukovacích stanů vytvářejí místa pro dekontaminaci osob.
Buduje se mobilní infekční pracoviště, určené pro karanténní opatření, jehož účelem je úplná a bezpečná izolace osob a také likvidace všech přenosných onemocnění v ohnisku nákazy. Napadené osoby jsou umísťovány do biovaků a transportovány do stacionárních nemocnic.
Jsme připraveni? Ano, jsme. Přesvědčili se o tom krajští zdravotní radové, kterým byla na veletrhu HospiMedica v Brně předvedena ukázka obrany před biologickým útokem.
Probíhala na stánku zlínské společnosti EGO, která obsadila jednu z největších ploch na veletrhu. Není divu. Společnost rozvinula v pavilonu V kompletní vojenskou polní nemocnici a stany dekontaminačního pracoviště a vše bylo doplněno sadou pro leteckou záchrannou službu.
Společnost EGO Zlín, s. r. o., patří k našim nejúspěšnějším podnikům v oblasti zdravotnické techniky. I když má základní kapitál jen 2,5 milionu korun, roční obrat dosahuje 100 milionů.
Firma má obchodní vztahy s více než 20 zeměmi prakticky na všech kontinentech a také stálé zastoupení v 11 státech včetně USA a zemí Blízkého východu. Většina jejích výrobků splňuje standardy NATO.
Její mobilní pracoviště a záchranné prostředky pro mimořádné situace a válečné konflikty jsou jedny z nejlepších, ne-li nejlepší na světě. S útvary Armády ČR prošly všemi konflikty, kterých jsme se od našeho vstupu do NATO zúčastnili.
Špičkovým výrobkem EGO Zlín, který sbírá jedno ocenění za druhým, je biovak EBV 30, který umožňuje bezpečný transport nemocných osob s podezřením na vysoce nebezpečné nákazy nebo osob zasažených biologickými látkami.
Biovak je neprodyšný, se zajištěnou filtrací cirkulace vzduchu a s výstražnou vizuální a zvukovou signalizací pro případ úniku nebezpečných látek. Do soutěže o nejlepší výrobek přihlásila firma i druhý světově špičkový výrobek - Biobox s dekontaminačním modulem.
Je to vlastně přenosná izolační komora, v níž je podtlak, který zajišťuje ochranu okolí. Dá se využít i pro nemocniční provoz v podmínkách intenzivní péče. I proto dostal nejvyšší ocenění veletrhu - HospiMedica Award 2005.
Veletrh nebyl věnován jen boji proti terorismu, ale i zdravotnickým a rehabilitačním pomůckám.
Ocenění HospiMedica Award tak bylo uděleno německé společnosti Otto Bock Health Care, která vystavovala mikroprocesorem řízenou protézu kolenního kloubu, kterou lze hydraulicky nastavit podle potřeby.
S touto protézou se dá nejen chodit, ale i běhat! Dá se dokonce nastavit i na „couvání“ nebo na jízdu na kole. Uživatelé pak často zapomínají, že nějakou protézu mají. Jistě by jí ocenily oběti nášlapných min na celém světě. Škoda jen, že většina z nich na protézu nikdy nebude mít.
Máme na to? Přesto, že na veletrhu bylo několik špičkových výrobků, dojem je více než rozpačitý. Česká zdravotnická výroba přesáhla v loňském roce 9 miliard korun, z toho jsme přes polovinu vyvezli do zahraničí, především do střední a východní Evropy.
Podle Otakara Fenika, předsedy Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků, by se chtěli čeští výrobci dostat především na trhy v arabských zemích a v Rusku.
S konkurencí, která má často daleko lepší finanční možnosti, se nám však bojuje obtížně. Přitom se na zahraničních trzích v tomto oboru neprosazujeme ani tak nízkou cenou, jako spíše vysokou kvalitou a inovacemi.
Zdravotnictví a s ním v současnosti úzce spojená civilní ochrana jsou trhy, které na celém světě trvale rostou. Je to obrovská šance, jenže konkurence je tvrdá a naši vývozci by si určitě zasloužili více podpory.
Již proto, že saldo našeho zahraničního obchodu v této komoditě je pasivní. Za rok 2004 jsme za 11,5 miliardy korun zdravotnické techniky a technologií dovezli, to je více než dvojnásobek našeho vývozu.
Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, která prožila dva dny na veletrhu v permanentních diskusích, neopomněla zdůraznit, že by ráda viděla v českých nemocnicích víc českých výrobků, protože „jsou srovnatelné se zahraničními a přitom jsou levnější“.
Přijel i předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka, původním povoláním lékař, který přijal záštitu nad doprovodným kongresem o stáří, mimochodem velmi úspěšným.
Veletrh navštívily delegace z řady zemí, dokonce i asijských, pro návštěvníky ze středního a východního Slovenska byly uspořádány autobusové zájezdy, na veletrhu se také setkali jak krajští zdravotní radové, tak radní krajů pro zdravotnictví. Svou schůzi si na veletrhu udělali i ředitelé nemocnic.
Veletrhy MEFA a Rehaprotex se potýkaly s profilací i se zájmem návštěvníků. Tomu mělo odpomoci jejich zařazení do sítě 15 světových odborných veletrhů v rámci Medica Group společnosti Messe Düsseldorf.
Rozhodně se to projevilo v marketingu. Přesto řadě firem nestálo za to do Brna přijet. Na veletrhu bylo oficiálně přítomno 28 zemí. Ale zahraniční výrobce většinou zastupovali jen čeští dovozci nebo filiálky.
Pavilon zdravotnické techniky nebyl ani zdaleka zaplněn a nepronajaté plochy bily do očí. Navíc někteří „vystavovatelé“ na mezinárodním veletrhu, který se ještě navíc tváří jako středoevropský, nemají skutečně co dělat.
Plocha byla opět zaplněna, stejně jako v předchozích letech, prodejci masážních křesel, různých masážních cetek anebo bederních pásů, kteří patří spíše na tržiště než na výstaviště. Vedení veletrhu totiž dělalo všechno pro to, aby přitáhlo do areálu hlavně návštěvníky, ale nějak mu nedošlo, že by se také mělo zaměřit na vystavovatele.
„Trh vyžaduje akce, které zprostředkují skutečný přehled o výkonnostním potenciálu oboru,“ tvrdí Werner M. Dornscheidt, předseda vedení Messe Düsseldorf, mateřské společnosti BVV Brno. To se HospiMedice moc nepodařilo. Snad tedy příště.
ALEŠ BLUMA,
Ekonom