Rath je podle Klause ve střetu zájmů, premiér mu ale ministerstvo zdravotnictví svěří
PRAHA - Z celkem rutinního uvedení nového ministra zdravotnictví se během včerejška rozhořela zatím nejostřejší hádka mezi prezidentem republiky a premiérem.
Prezident Václav Klaus poprvé v historii České republiky odmítl jmenovat ministra navrženého premiérem.
Premiér Jiří Paroubek zareagoval podobně nestandardně. Oznámil, že na Klausovo svolení nebude čekat a prezidenta obejde.
Vše začalo včera v deset hodin dopoledne. Tou dobou premiér oznámil, že novým ministrem zdravotnictví se stane podle očekávání prezident lékařské komory David Rath.
„Pan Rath je vynikající odborník, zná detailně jako málokdo jiný celý resort zdravotnictví,“ odůvodnil premiér svoje rozhodnutí, které odeslal na Hrad.
Prezidentova odpověď přichází vzápětí. Klaus Paroubkovi vzkazuje, že Ratha do funkce neuvede. Vadí mu, že se Rath nechce vzdát vedení lékařské komory.
„Není možné prezidenta České lékařské komory jmenovat ministrem zdravotnictví. Nedovedu si ve své nejbujnější fantazii představit, jak by to bylo možné sloučit v jednu osobu,“ prohlašuje Klaus.
Taková zpráva rozčílila jak Paroubka, tak i Ratha. Rath potvrdil, že se prezidentství v komoře nevzdá - pouze ho pozastaví. „Kdo mi dá záruku, že ten vrtošivý stařík, poté co abdikuji z čela komory, si nenajde jinou záminku, aby dělal další problémy,“ prohlásil Rath.
Stejně odmítavě se vyjádřil i Paroubek: „Chtěl bych slyšet Václava Klause, co by říkal, kdyby mu to udělal prezident Václav Havel.“
Paroubek se rozhodl, že Rath povede ministerstvo zdravotnictví i přes Klausův odpor.
„V pátek jmenuji pana Ratha prvním náměstkem ministra zdravotnictví a státním tajemníkem ministerstva, aby mohl resort řídit. Na to nemá prezident žádný vliv - resort řídí místopředseda vlády Zdeněk Škromach,“ dodal Paroubek.
Premiér si nechá udělat právní rozbor celé situace a podle něj posoudí, zda může Rath zůstat (pozastaveným) prezidentem komory i ministrem zároveň.
To, že by prezident odmítl jmenovat ministra, se ještě nestalo. Klausův předchůdce Václav Havel pouze v roce 2001 přibližně měsíc otálel se jmenováním Miroslava Grégra. V roce 1998 pak lavíroval se jmenováním Jana Kavana. Ústava prezidentovi neumožňuje jmenování odmítnout. Nestanoví ale ani termín, dokdy tak musí učinit.
Druhý z Paroubkových kandidátů, dosavadní náměstek pro zdravotní péči Jiří Koskuba, na premiérovo rozhodnutí zareagoval odstoupením z funkce. „Je čas následovat svou ministryni,“ uvedl. Chce se vrátit k původní profesi primáře. „Jmenování ministra zřídka připomíná volby. Snad to bylo určité zpestření šedi politické scény,“ poznamenal.
Rath chce také ovlivnit, kdo by měl vlastně komoru vést po dobu, kdy on výkon své funkce pozastaví.
Podle stanov by jeho pravomoci měly automaticky přejít na viceprezidentku Helenu Fouskovou. Tu ale Rath v minulosti opakovaně obvinil, že komoře škodí. Považuje ji za neschopnou. Navrhl proto, aby komoru řídilo kolektivně celé představenstvo.
Tím si ale proti sobě popudil zastánce Fouskové, kteří ho viní, že tím chce porušit platné zákony. „Není možné svévolně předat funkci nějakému kamarádovi,“ uvedl například sekretář Skalpelu soukromých lékařů Miroslav Havrda. Podle právníků předpisy neumožňují ani pozastavit výkon funkce prezidenta. Část lékařů proto zvažuje, že by na protest sama „pozastavila“ své členství v ČLK.
„Nedovedu si ve své nejbujnější fantazii představit, jak by to (funkce ministra zdravotnictví a prezidenta komory) bylo možné sloučit v jednu osobu,“ řekl prezident Václav Klaus.
„Kdo mi dá záruku, že ten vrtošivý stařík, poté co abdikuji z čela komory, si nenajde jinou záminku, aby dělal další problémy,“reagoval David Rath.
„Chtěl bych slyšet Václava Klause, co by říkal, kdyby mu to udělal prezident Václav Havel,“ nechal se slyšet premiér Jiří Paroubek.
Lidové noviny
LUKÁŠ DOLANSKÝ, PETR KUČERA
doc. Meluzín
Správný krok, do čela Ministerstva je třeba člověka ryze pragmatického, který bude řešit především aktuální problémy zdravotnictví, a těmi jsou peníze. Tedy ekonoma, restrukturalizátora a řezníka, který počet jak sokromých tak státních zdravotních zařízení zredukuje na cca 60% vč. zaměstnanců. Bohužel z jednoho krajíce chleba se všichni strávníci nemohou najíst; anebo mohou, ale každý méně a to felčaři nechtějí i přesto, že dostávají prebendu od farmakobyznysu.