Naděje na získání kmenových buněk bez ničení embryí je zřejmě lichá.
Verfailleová tehdy ohlásila objev buněk, které se vyskytují v kostní dřeni a za vhodných podmínek se dokážou proměnit na jakýkoli typ buněk dospělého těla.
Do té doby byla schopnost „univerzální rekvalifikace“ připisována jen buňkám vypěstovaným z velmi raných zárodků. Tzv. embryonální kmenové buňky představují velkou naději pro medicínu.
Vznáší se však nad nimi etický otazník. Pro jejich získání musí být zničeno embryo. A to je pro mnoho lidí nepřijatelné. Lidský zárodek vnímají jako bytost, jež je vytvořením embryonálních kmenových buněk zahubena.
Verfailleová objevila v kostní dřeni tzv. multipotentní dospělé progenitorové buňky a ty nabízely východisko. Lékaři by je mohli každému pacientovi odebrat a vypěstovat mu z nich náhradu za buňky v tkáních a orgánech poničených chorobou nebo poraněním.
Kardiaci by se dočkali „záplaty“ na nemocné srdce z vypěstované srdeční svaloviny. Diabetikům kynula naděje na osazení slinivky buňkami, které by jim nahradily zničené buňky produkující inzulin. Pacienti s Parkinsonovou chorobou svítala šance na vypěstování „náhradních“ neuronů za buňky odumřelé v mozku.
Zástupy vědců se snažily výsledky průlomových experimentů zopakovat. Marně. Nedařilo se jim to ani s buňkami, které dostali od Catherine Verfailleové darem. Naprázdno vycházeli dokonce i během stáží v její laboratoři. Kde byla chyba? U Catherine Verfailleové!
| DÁLE ČTĚTE: Nový zdroj kmenových buněk: plodová voda Austrálie chystá nový zákon o kmenových buňkách Jedna buňka vládne všem? Kmenové buňky eticky? Naděje existuje |
Nechtěná záměna?
Nedávno se ukázalo, že šest diagramů z publikace v Nature je zcela totožných s diagramy v článku v Experimental Hematology, i když mají popisovat vlastnosti jiných buněk. Verfailleová to vysvětluje nechtěnou záměnou.
Komise, která tuto nesrovnalost prošetřila, dospěla k názoru, že „data v práci byla chybná a nepředstavují hodnověrnou charakteristiku multipotentních dospělých progenitorových buněk“.
Řada badatelů se těmito diagramy řídila a byla svedena na scestí. Výzkumem předem odsouzeným k nezdaru promrhali celé roky.
Buňky kostní dřeně dovedou mnohé. Dokážou se proměnit nejen na krvinky, ale i na kost, chrupavku, tuk, či sval. Rejstřík proměn embryonálních kmenových buněk je však pro ně zřejmě nedostižný.
K tomuto názoru se kloní i dlouholetý spolupracovník Catherine Verfeilleové Irving Weissman ze Stanford University. Pohasla tak jedna z největších nadějí spojovaných s dospělými kmenovými buňkami.
Jaroslav Petr, Lidovky.cz