Pacientům budete mít co vysvětlovat, varují lékaře někteří. Jenže jinak to nešlo, tvrdí doktoři.
Dnešním dnem měl vyvrcholit protest, jaký nemá v dějinách českého zdravotnictví obdoby. Přes pět stovek doktorů z jihomoravských nemocnic bylo odhodlaných přijít dnes do zaměstnání naposled.
A s koncem služby za zády nechat i oddělení, která bez nich pojedou stěží na půl plynu. Karta se minulý týden obrátila a drtivá většina rebelantů v bílých pláštích zítra do práce nakonec nastoupí. Pro řadu nemocnic tím však problémy stejně nekončí.
O hrozbě lékařského exodu slyšel až do podzimu na jihu Moravy málokdo. První lékaři z kraje se přitom k podání výpovědi zavázali už v březnu, včetně šéfky odborů brněnské Úrazové nemocnice Lenky Doležalové.
„Myšlenka vznikla na sněmu odborového klubu. Tam jsme podepsali první prohlášení, že jsme připravení podat výpověď,“ uvedla Doležalová.
Protestní akce Děkujeme, odcházíme, kterou tehdy odboráři spustili, předložila doktorům třináct důvodů k útěku z nemocnic. K exodu mělo dojít, pokud stát nevyhoví stanoveným požadavkům: tedy přidat lékařům peníze. Ale také třeba změnit systém jejich vzdělávání.
Kampaň odbory zahájily v květnu, v kraji na obrátkách nabrala o něco později. „Sedmdesát procent našich lékařů je ochotných podat výpověď,“ oznámil na konci června šéf odborářů vyškovské nemocnice Jaroslav Kubalák.
Klíčová sanitka
Když se za čtvrt roku vyhrotily protesty státních zaměstnanců proti vládním škrtům, o podpoře výzvy už se šuškalo ve většině nemocnic v kraji.A o měsíc později si jejich vedení lámalo hlavu nad krizovými plány pro případ personální nouze, jakou jih Moravy ještě nezažil.
V říjnu totiž začala nemocnice objíždět barevná sanitka kampaně zvaná MUDr.ncák. Čísla, která po diskusích s lékaři odboráři zveřejňovali, vyrážela dech. „Jsme příjemně překvapení, jak velkou odezvu máme,“ potvrdil tehdy Pavel Vávra, který byl jednou z tváří kampaně.
Například v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny se do té doby k akci hlásilo minimum doktorů, výpověď ale nakonec podala čtvrtina z nich. K poslednímu prosinci to udělalo celkem 540 z 2888 nemocničních lékařů v kraji. Stovky dalších se k nim přidaly mírnější formou protestu - odmítli sloužit přesčasy. Ne všechna zdravotnická zařízení kraje se potýkala se stohy výpovědí.
Například ve znojemské nemocnici se objevila jediná. Důvod? „Nemáme fungující odborový klub,“ objasnil gynekolog nemocnice Filip Dörr. Výrazné problémy by exodus naopak způsobil v trojúhelníku tvořeném nemocnicemi v Hodoníně, Kyjově a Břeclavi. Kraj v nejčernějším z možných scénářů počítal se zavíráním minimálně některých oddělení.
„Pokud krizová situace potrvá déle než do poloviny března, přijde tato varianta na řadu,“ konstatoval už dřív ředitel kyjovské nemocnice Josef Pejchl. Smír mezi odboráři a ministerstvem zdravotnictví nakonec přišel. Na memorandum, které lékařům letos přidá pět až osm tisíc korun, ale vláda kývla až pět dní před datem plánovaného exodu.
Nové problémy
Lékaři na to zareagovali hromadným podáváním žádostí o zrušení výpovědi. Odchod si zatím nerozmyslelo jen asi třicet lidí na jižní Moravě. Automatický konec problémů to ale není.
„Nejméně pět našich anesteziologů zatím zůstává ve výpovědi,“ podotkl ředitel brněnské Nemocnice Milosrdných bratří Josef Drbal. Ředitel svatoanenské nemocnice Petr Koška upozornil, že výsledek kampaně může mimo jiné pošramotit i vztahy s pacienty.
„Lidé to vnímají tak, že si lékaři vydobyli víc peněz. A budou teď od nich tedy víc čekat,“ podotkl Koška.