Napsal to na internetovém serveru list NewScientist.
Metoda „eticky přijatelná“
Kmenové buňky jsou nespecializované a lze je proměnit v nejrůznější tkáně pro léčení velmi těžkých chorob. Jejich získávání z nedonošených lidských zárodků však vyvolalo odpor konzervativních politiků a církve a v USA či Německu vedlo k omezení výzkumu.
Tým německých vědců z Univerzity Georga Augusta v Göttingenu přišel s „eticky přijatelnou“ alternativou podobných kmenových buněk, které vytvořil ze spermatozoidů myších samců. Vědci zastavili jejich přeměnu ve spermie a získali buňky, které mohli přeměnit v jakoukoli myší tkáň.
Vědci se domnívají, že totéž lze udělat u dospělých mužů. „Nyní děláme totéž u lidí a jsme optimističtí,“ citoval časopis Gerda Hasenfusse, vedoucího vědeckého týmu.
Vědci nejprve extrahovali spermatozoidní kmenové buňky z myších varlat a poté je v laboratoři kultivovali ve speciálním výživném a chemickém nálevu, který jim nedovolil přeměnu ve sperma, nýbrž je přiměl k transformaci v kmenové buňky.
Kmenové buňky, naděje pro nemocné
„Nyní můžeme tyto buňky proměnit v jakoukoli tkáň, srdeční nebo cévní, v neurony, kožní buňky, jaterní tkáň,“ vysvětluje význam objevu Hasenfuss. Podle jeho slov se pokusy s hlodavci docílilo až sedmadvacetiprocentní úspěšnosti.
I když se buňky z myších pohlavních orgánů chovají téměř stejně jako kmenové buňky z lidských embryí, rozhodli se vědci, že je nazvou odlišně, a to jako „dospělé kmenové buňky s variabilní zárodečnou potencí“.
„Pokud se nám podaří produkovat tyto buňky z dospělých lidí, tak si myslím, že vyřešíme etický problém,“ řekl Hasenfuss. Dodal, že jeho tým se souhlasem pacientů s těžkými chorobami, například rakovinou, již odebírá vzorky tkáně z varlat.
„Je to bolestivé a obvykle se to dělá pod celkovým umrtvením, ale dělá se to i pro jiné účely, takže jde o známou proceduru,“ uvedl vědec.
Aktuálně.cz
