První vydání knihy bylo během několika měsíců rozebráno. Máte informace o tom, kdo publikaci čte, zda hlavně postgraduální studenti, kterým je primárně určena, nebo i lékaři jiných odborností?
Podle mých informací publikaci kupují a čtou především mladí lékaři, kteří pracují na urgentních či centrálních příjmech, lékaři záchranné služby, sestry na jednotkách intenzivní péče, urgentních příjmech a u záchranné služby. Velkým překvapením pro mne ale bylo, že si knihu kupují a čtou i laici. Byl o ni mimořádný zájem také na Slovensku. Dokonce se o ni zajímal jeden mladý spisovatel, který chce psát knihu právě z prostředí emergency.
Čím jste knihu doplnil? Vycházely požadavky z praxe kolegů nebo byly změny motivovány ryze autorsky?
Jak jste sama řekla, první vydání bylo během několika měsíců rozebráno. Již v době vydání na základě odezvy od mých kolegů bylo jasné, že pokud by mělo přijít další vydání, bude nutné do knížky doplnit určitá hesla a další na základě nových poznatků a doporučení přepracovat. Některá hesla jsem doplnil sám jako autor, například heslo o akutních stavech na palubě dopravních letadel. Je to specifická oblast, jež vyžaduje speciální řešení – ve své praxi jsem byl opakovaně žádán o stanovisko či radu pacientům, kteří se chystali letět do vzdálenějších destinací a přitom trpěli nějakým méně či více závažným onemocněním. Knížku jsem rovněž doplnil o některé algoritmy ve schématech. A nakonec jsem do ní dodal trochu úsměvné historie, jak se diagnostikovala a léčila některá závažná onemocnění v polovině minulého století.
Popisujete nejčastější stavy (zejména interní povahy), s nimiž se může lékař na oddělení urgentního příjmu setkat. Pavilony urgentních příjmů rostou v poslední době rychlým tempem. Lze říci, že ty nejčastější stavy řeší všechna pracoviště v ČR shodně?
Ve své knize píši o stavech, s nimiž se setkáváme nejčastěji. Rozhodně jsem si nekladl za cíl popsat všechny stavy, ani jsem záměrně nepopisoval definitivní způsob léčby a podrobnosti o diagnostice. K tomu rozhodně urgentní příjmy či oddělení emergency nejsou určeny. Na druhou stranu, rychlá a efektivní diagnostika a včasné zahájení terapie právě na urgentním příjmu mají zásadní vliv na další osud pacienta. Proto by zásady řešení popsaných situací měly být shodné na všech pracovištích.
Shodnou se lékaři například také na klasifikaci přijímaných urgentních pacientů, zásadách jejich medikace či transportů po nemocnici?
Ideálně by to tak mělo být. Ale i my lékaři jsme jen lidé, a to lidé omylní. Můžeme mít na problémy různé názory, a to jak na zhodnocení problému, tak na jeho řešení. Moje kniha by v tom měla trochu pomoci, protože zahrnuje nejen diagnostiku a iniciální opatření, ale také kritéria pro přijetí na nemocniční lůžko nebo naopak kritéria pro propuštění do ambulantní péče.
Publikaci „Urgentní příjem“ slavnostně pokřtili (zleva): odpovědná redaktorka knihy Mgr. Jana Pertlíčková, šéfredaktorka edice Postgraduální medicíny MUDr. Michaela Lízlerová, autor knihy MUDr. Martin Polák, kmotr publikace prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC, a MUDr. Tomáš Tyll, Ph. D.