Kokoška pastuší tobolka je ve vyšších dávkách toxická. Pozor by si měly dávat hlavně těhotné ženy

Co je kokoška?

Pod názvem kokoška (latinsky Capsella) se ukrývá rostlinný rod z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), jenž zahrnuje několik jednoletých a dvouletých bylin. Ty mohou dorůstat až do velikosti 120 cm, ale jejich výška se vždy odvíjí od toho, jak je okolní půda úrodná. Jedná se přitom o planě rostoucí byliny, které jsou mezi lidmi považovány hlavně za obtížný plevel.

Pokud jde o charakteristické znaky těchto rostlin, z rozděleného kořene vyrůstají jednoduché či větvené lodyhy, které bývají většinou přímé (výjimečně vystoupavé). Listy kokošky jsou pak dvojí, přičemž jedny se vyskytují v přízemní růžici, zatímco ty druhé jsou lodyžní.

Listy rostoucí v růžici mají dlouhé řapíky a jednoduché čepele, které jsou zpeřené, peřenoklané nebo peřenosečné. Jejich okraje pak bývají zubaté, ale v některých případech mohou být i celistvé. Listy lodyžní jsou kopinaté, rostou střídavě a bývají objímavé, přisedlé nebo mají ouška (blanité párovité výrůstky).

Kromě toho mají kokošky pravidelné, oboupohlavné květy, které vyrůstají na stopkách a společně tvoří hroznovitá květenství. Jsou čtyřčetné, přičemž kališní lístky se objevují ve dvou přeslenech, zatímco ty korunní, které mají bílou či světle růžovou barvu, pouze v jednom. Plodem je dvoudílná pukající šešulka, která může mít srdčitý, obsrdčitý nebo trojúhelníkovitý tvar.

Známé druhy kokošky:

• kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris),
• kokoška červenavá (Capsella rubella),
• kokoška Heegerova (Capsella heegeri),
• Capsella grandiflora,
• Capsella mexicana,
• Capsella lycia,
• Capsella orientalis,
• Capsella tasmanica.

Kokošky jsou dnes rozšířené prakticky po celém světě. Na území České republiky je nejhojnější kokoška pastuší tobolka, se kterou se můžete setkat na každém kroku. Ojediněle pak v našich končinách můžete narazit také na kokošku červenavou, jež se vyskytuje například podél cest, na pasekách, na různých člověkem opuštěných stanovištích, na zahradách, ale i v zemědělských kulturách (jako plevel). [1, 2, 3, 4, 5, 6]

Kokoška pastuší tobolka

Kokoška pastuší tobolka (latinský název Capsella bursa-pastoris) je jednoletá či dvouletá bylina, která dorůstá zhruba do výšky 20–40 cm, ačkoliv v některých případech to může být klidně i trochu více. Jedná se konkrétně o plevel, který znehodnocuje pícniny a může zarůstat také zahrady kolem rodinných domů, ale své využití si kokoška pastuší tobolka našla také v lidovém léčitelství.

V našich končinách se můžete setkat s řadou lidových názvů, kam patří například babí kapsa, bětuška, kaška, kopišťálka, lopata, matčino srdce, mošna, pastýřovo srdce, selská hořčice, suchá Běta nebo žebrácká kabelka. Anglicky se jí říká shepherd´s purse (pastýřská mošna či peněženka), a to především kvůli jejím plochým trojúhelníkovitým plodům, které na pohled připomínají měšec. Kokoška pastuší tobolka slovensky se pak řekne kapsička pastierska. [7, 8, 9, 10, 11]

Jak vypadá kokoška pastuší tobolka?

Na první pohled se jedná o poměrně nenápadnou rostlinu, která je však velice proměnlivá. Má vřetenovitý a silně větvený kořen, z nějž vyrůstá přímá lodyha, jež může být jednoduchá i bohatě větvená. Ve spodní části se pak nachází přízemní listová růžice tvořená několika řapíkatými listy. Ty mohou být kracovitě peřenosečné, ale i celokrajné.

Lodyžní listy se nachází převážně v horní části lodyhy. Jsou přisedlé, objímavé a celokrajné, mají kopinatý až čárkovitý tvar a střelovitou bázi. Všechny jsou přitom roztroušené a hustě chlupaté. Květy kokošky pastuší tobolky vyrůstají společně v řídkém hroznu s koncovým vrcholíkem. Jsou drobné, oboupohlavné, někdy dokonce bezkorunné a bíle zbarvené.

Pokud jde o to, jaký má kokoška pastuší tobolka plod, jedná se konkrétně o nekřídlaté, zploštělé šešulky. Ty mají trojúhelníkovitý nebo podlouhle klínovitý tvar, přičemž v horní části bývají nejširší (na pohled připomínají malá srdíčka). Jde konkrétně o suché pukavé plody, které obsahují větší množství semen. Ta jsou žlutohnědá nebo červenohnědá, skoro hladká a podlouhle elipsoidní.

Důležité je také poznamenat, že v angličtině se někdy kokoška pastuší tobolka označuje jako „protocarnivorous plant“, což znamená, že chytá a zabíjí hmyz nebo jiná zvířata, ale na rozdíl od masožravé rostliny postrádá schopnost je přímo strávit nebo absorbovat živiny z dané kořisti. Vědci totiž zjistili, že její semena přitahují a zabíjejí háďátka z důvodu místního obohacení půdy. [12, 13, 14, 15, 16]

Rozmnožování kokošky pastuší tobolky

Daná rostlina se množí pouze generativně. Slouží k tomu velké množství semen, která na každé rostlině průběžně vznikají a v době zralosti snadno vypadávají z šešulek ven. Jejich charakteristickým rysem je nepravidelně dlouhá dormance, což znamená, že klíčí postupně a jedno po druhém vzcházejí v průběhu celé vegetace (i v době nízkých teplot). Zároveň se mohou šířit prostřednictvím statkových hnojiv, pěstebních substrátů nebo kompostů. [17, 18, 19]

Kde roste kokoška pastuší tobolka?

Přestože daná rostlina původně pochází z oblasti Středomoří a Malé Asie (podle některých ovšem i Makaronésie), v dnešní době se s ní můžete setkat prakticky po celém světě. V České republice pak kokoška pastuší tobolka roste od nížin až do podhorských oblastí, přičemž ve vyšších polohách bývá její výskyt spíše roztroušený a závisí na charakteru okolní krajiny (obvykle vyrůstá na místech osídlených lidmi a mnohdy doprovází kulturní rostliny)

Pokud jde o to, na jakých stanovištích se s kokoškou pastuší tobolkou můžete setkat, jedná se především o pole, rumiště, zahrady, úhory, hřiště, místa podél cest, skládky, železniční nádraží nebo třeba okraje chodníků a vydlážděných prostor, různé dvory nebo návsi. Objevuje se na kypřených i ulehlých půdách, které mohou být sešlapávané i jinak narušené. Co se týče složení, dané rostlině nevadí zemina minerální ani mírně humózní, přičemž může být písčitá, štěrkovitá i jílovitá. [20, 21, 22, 23, 24]

Přečtěte si také:

Lichořeřišnice

Škůdci a choroby

Kokoška pastuší tobolka je známým hostitelem řady různých chorob brukvovitých rostlin a zároveň ji často napadají škůdci. Mezi nejčastější nemoci v tomto případě patří bílá puchýřnatost (plíseň bělostná), kterou má na svědomí plíseň Albugo candida. Jak už název napovídá, na mladých rostlinách se pak objevují bělavé puchýře, které někdy tvoří větší mapy. K dalším příznakům se řadí deformace stonku a hálkovité naduření.

Pokud je počasí v daném roce spíše vlhké, kokošku může napadnout také plíseň brukvovitých, která se někdy označuje i jako plíseň zelná. Poznáte ji podle nažloutlých skvrn na lícové straně listů, které postupně nekrotizují, zatímco na rubu se objevuje bělavý porost sporangioforů se sporangiemi plísně Hyaloperonospora parasitica. Infikované stonky pak bývají zduřelé a je na nich patrný bělavý povlak. Ten ovšem může mít na svědomí i padlí.

K nejčastějším škůdcům, kteří kokošku pastuší tobolku napadají, se řadí dřepčíci, mšice a larvy vrtalek. Dále to může být také krytonosec jménem Ceutorhynchus erysimi nebo třeba mandelinka křenová, k jejímž hostitelům patří právě rostliny z čeledi brukvovité. Semena dané rostliny si přitom nenechají ujít různé druhy ptactva, zatímco nektar a pyl z květů láká včely, mouchy a malé motýly. [25, 26, 27, 28]

Kokoška pastuší tobolka: sběr

Tato bylina kvete poměrně dlouho, a to konkrétně v období od února či března až do října. Pokud navíc v daném roce přijde mírná zima, kdy teploty příliš neklesají pod nulu, dokáže si udržet květy klidně celý rok. Lidé pak sbírají hlavně nať (nejčastěji od dubna do června nebo do konce léta), která se suší v tenkých vrstvách na slunci i ve stínu (uměle při teplotě do 40 °C). Poté se skladuje v uzavřených nádobách či papírových pytlích. [29, 30, 31, 32]

Obsažené látky

Kokoška pastuší tobolka obsahuje řadu účinných látek, kam patří například histamin, tyramin, betain, cholin, acetylcholin, dusík, saponiny, třísloviny, flavonoidy (diosmin), organické kyseliny nebo různé minerální látky. K dalším složkám kokošek, které se vyskytují v lodyhách i jednotlivých listech, se pak řadí také hořčičné oleje. [33, 34, 35, 36]

Jaké má kokoška pastuší tobolka účinky?

Podle mnohých je kokoška pastuší tobolka plevel, který je nutné zavčasu zlikvidovat. Ve skutečnosti si však daná bylina našla už před dávnými časy své využití také v lidovém léčitelství, kde je populární dodnes. Například na území Japonska a Číny byla známá hlavně pro své hemostatické (zastavující krvácení) a diuretické (močopudné) účinky.

V tradiční lidové medicíně se používá kvetoucí nať kokošky pastuší tobolky, kterou lidé sbírají nejčastěji na jaře a v létě. Obsahuje antioxidanty, takže pomáhá zbavovat organismus škodlivých volných radikálů, a zároveň se vyznačuje svými zklidňujícími, svíravými či antibakteriálními účinky (proti některým konkrétním bakteriálním kmenům).

Vnitřně se kokoška pastuší tobolka užívá především v oblasti gynekologických potíží. Důvodem jsou především hemostatické účinky a skutečnost, že zvyšuje tonus (svalové napětí) dělohy i dalších orgánů malé pánve a stahy hladkých svalů. Je tedy vhodná pro pacientky, které se potýkají se silným menstruačním krvácením, děložním krvácením, poporodním krvácením nebo bílým výtokem.

Podle některých výzkumů kokoška pastuší tobolka ovlivňuje také fungování jater nebo sleziny, může být prospěšná pro osoby, které trápí potíže při močení nebo přítomnost ledvinového písku, a zároveň pomáhá snížit krevní tlak. Kromě toho ji mohou upotřebit i lidé trpící častým krvácením z nosu. Ve vyšších dávkách nicméně může být toxická, a proto je nutné její využití konzultovat s lékařem.

Zevně se pak kokoška pastuší tobolka aplikuje například na otoky, pohmožděniny, křečové žíly nebo záněty šlach, a to ve formě hojivých obkladů. Může mít ovšem pozitivní vliv také na bolesti ucha při nachlazení, kdy lidé na místo nanášejí čerstvou šťávu. Dalším způsobem využití jsou pak sedací koupele, které pomáhají třeba jedincům trpícím hemoroidy, ale jsou vhodné i v případě gynekologického krvácení nebo vyhřeznutí konečníku. [37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44]

Má kokoška pastuší tobolka nežádoucí účinky?

Dříve než tuto bylinu začnete užívat, měli byste se poradit se svým ošetřujícím lékařem. Snadno byste se totiž mohli předávkovat, což má za následek otravu a narušené fungování centrální nervové soustavy (rozvoj obrny). Kromě toho se může dostavit nadměrná ospalost a k možným důsledkům patří i nebezpečná změna krevního tlaku či špatné fungování štítné žlázy.

Právě z toho důvodu byste to nikdy neměli s konzumací této byliny přehánět a zároveň se nesmí užívat dlouhodobě. Pozor by si pak na kokošku pastuší tobolku měly dávat hlavně těhotné ženy, jelikož může vyvolat stahy hladké svaloviny a předčasný porod. Co se týče kojení, zde neexistuje dostatek spolehlivých informací o tom, zda je rostlina bezpečná, a proto se jí raději vyhněte.

Užívání kokošky pastuší tobolky by dále se svým ošetřujícím lékařem měli konzultovat hlavně jedinci potýkající se s nějakým srdečním onemocněním nebo s chorobou štítné žlázy, jelikož může narušit probíhající léčbu. Negativní důsledky mohou dále zaznamenat osoby, které aktuálně trápí ledvinové kameny nebo se u nich tvořily v minulosti. Vzhledem k možné interakci s anestezií a dalšími léky pak raději vysaďte kokošku alespoň dva týdny před plánovanou operací. [45, 46, 47, 48, 49, 50]

K čemu se používá kokoška pastuší tobolka?

Jelikož je mezi lidmi dobře známé, že má kokoška pastuší tobolka léčivé účinky, tato bylina se dnes používá hlavně pro přípravu různých přírodních medikamentů. Zatímco některé z nich jsou vhodné k vnitřnímu užívání, jiné se aplikují zevně. Konkrétně sem patří především:

• kokoška pastuší tobolka čaj,
• kokoška pastuší tobolka tinktura,
• kloktadlo z kokošky pastuší tobolky,
• sedací koupele z kokošky pastuší tobolky,
• obklady z kokošky pastuší tobolky.

Přestože se kokoška pastuší tobolka v kuchyni příliš nevyužívá, její semena se vám mohou hodit jako náhražka tymiánu nebo hořčice, jelikož mají specifickou chuť. Daná rostlina se navíc dá jíst syrová (ideálně mladá nať), takže se někdy přidává do salátů, přičemž původní obyvatelé Ameriky z ní vyráběli také nápoje. V současné době se k jídlu používá hlavně na území Asie, kde obohacuje řadu různých pokrmů.

V minulosti se pak ze semen kokošky pastuší tobolky získával olej, který lidé následně používali na svícení. Kromě toho se samozřejmě může objevit jako otravný plevel na zahradě nebo na poli, kde může při špatném obhospodařování vytvořit dokonce i souvislé porosty. Jedna rostlina totiž vytváří stovky až tisíce semen, takže byste si na její přítomnost raději měli dávat dobrý pozor. [51, 52, 53, 54, 55]

Zdroje: pfaf.org, healthline.com, webmd.com, verywellhealth.com, researchgate.net, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, powo.science.kew.org, worldfloraonline.org, botany.cz, agromanual.cz, pladias.cz, biolib.cz, byliny.vitalion.cz, encyklopedie.biooo.cz, kvetenacr.cz, bylinkyprovsechny.cz, botanika.wendys.cz