V České republice je osm lékařských fakult, na nichž studuje obory všeobecné a zubní lékařství přibližně 12 200 studentů. Ročně z nich vychází zhruba 2500 absolventů. V akademickém roce 2013/2014 má nejvíce studentů 1. LF UK, a to téměř 3 tisíce (z toho studenti zubního lékařství představují 12 %). Loni, tedy v akademickém roce 2012/2013, zde absolvovalo 330 lidí.
Náklady o 25 % vyšší než kapitace
Fakulta dostává na studenta, který je vyučován v českém jazyce, dotaci (takzvanou kapitační platbu), jež se mezi jednotlivými vysokými školami liší podle koeficientu jejich náročnosti. Na studenta všeobecného lékařství v českém jazyce dostává 1. LF UK ročně přibližně 90 tisíc korun (šestileté studium vychází na 540 tisíc korun), na studenta zubního lékařství pak o 22 tisíc korun více.
„Skutečné náklady jsou ale zhruba o čtvrtinu vyšší. Fakulta tedy musí získat chybějící peníze jinou činností. Součástí našeho každodenního boje není jen uspokojit akademickou zvídavost a produkovat vědecké výsledky, ale také vydělat si na to, abychom vůbec mohli učit,“ dodává děkan 1. LF UK profesor Aleksi Šedo.
Další prostředky tak fakultě plynou z expertní činnosti jejích zaměstnanců, spolupráce s průmyslem, svou roli sehrávají rovněž donátoři a v neposlední řadě zahraniční studenti.
Přínos zahraničních studentů
Zájem cizinců o studium na 1. LF UK je podle děkana Šeda významný a je dokladem o tom, že výuka na fakultě snese srovnání se zahraničími institucemi. V současné době jich zde studuje přibližně pětina z celkového počtu.
„Můžeme si představit školu, která je studentům otevřena striktně za peníze a oni vědí, že když na ni přijdou, titul si koupí. To u nás neplatí už jen proto, že naše fakulta má školné srovnatelné s předními evropskými lékařskými učilišti a jezdí k nám studenti, kteří skutečně chtějí mít vzdělání od nás, byť by je jinde mohli získat levněji,“ vysvětluje přístup k těmto studentům profesor Šedo.
Cena studia všeobecného lékařství v anglickém jazyce činí 330 tisíc korun ročně, výuka zubního lékařství pak 360 tisíc korun. Cizinci v anglických programech pocházejí z 50 zemí světa. Nejvíce jsou zastoupeny Malajsie (118) a Velká Británie (115), dále Kypr (63), Botswana (46) a Izrael (41). Cestu si sem našli i studenti z USA (24).
Kontakt se zahraničními studenty podle děkana obohacuje nejen české studenty, ale i pedagogy, kteří u cizinců zaznamenávají klientský přístup ke vzdělání a oceňují také jejich schopnost uvažovat v kazuistikách. Hodnocení kvality pedagogů
Ke zkvalitnění výuky přispívají už osm let i sami studenti. Pravidelně hodnotí své pedagogy a vedení fakulty k tomuto hodnocení přihlíží. Vyučující, kteří v anketě dopadnou nejlépe, dostávají finanční odměnu. Ti, co jsou na tom opakovaně nejhůře, obvykle z fakulty odcházejí.
„Objektivita systému je doložitelná tím, že lepší učitelé jsou jako dobří hodnoceni více let po sobě, což svědčí o jejich kvalitě. Odrazí se to pak v jejich odměnách a přihlížíme k tomu i při jejich kariérním postupu,“ říká Aleksi Šedo. Připomíná, že většina vyučujících má pracovní smlouvy na dobu určitou a že jsou definována kritéria nezbytná k uzavření smlouvy na dobu neurčitou. To vytváří trvalý tlak na zvyšování kvality. Pokud je učitel opakovaně špatně hodnocen, fakulta s ním pracovní smlouvu neprodlouží.
Loňská absolventka MUDr. Jana Mašková potvrzuje, že do hodnocení se zapojuje čím dál více studentů. „Vidí totiž, že to má smysl. Oceňují, že jsou odměňováni pedagogové, kteří učí dobře, a že na názor studentů se bere ohled,“ dodává. Možnost ohodnotit výuku studenti po překonání počáteční nedůvěry v anonymitu a účelnost ankety velmi oceňují, účastní se jí přibližně třetina studujících. Pedagogy známkují od jedné do pěti jako ve škole a hodnotí je i slovně. Nad výsledky se schází komise pro hodnocení výuky, v níž jsou zastoupeni učitelé i studenti. Průměrná známka učitelů na 1. LF UK se ustálila na 1,65.
Poptávka po patolozích a anesteziolozích
Kvalita učitele se podle děkana odráží i ve výběru specializace, kterou si studenti medicíny zvolí. „Některé specializace jsou preferovány více a není to spojeno pouze s jejich obsahem a podstatou, ale i s tím, jak je daný obor vyučován. Také je to pro nás užitečná zpětná vazba,“ říká děkan. Podle průzkumu z roku 2012 si nejvíce studentů, kteří v tomto roce absolvovali 1. LF UK, vybralo jako budoucí obor internu, dále pak chirurgii, ortopedii, traumatologii, neurologii, psychiatrii a pediatrii. Velkou poptávku ze strany zdravotnických zařízení zaznamenává obor anestezie a patologie. Naopak žádný student v loňském roce nezvolil onkologickou specializaci. Obory geriatrie, lékařská biofyzika, paliativní medicína, soudní lékařství, stomatologie, urologie a základní výzkum zaujaly v loňském roce vždy jen jednoho absolventa (viz graf).
Dalším měřítkem kvality výuky je i skutečnost, jak dobré uplatnění najdou absolventi fakulty v tuzemsku i v zahraničí, a jak vysoké funkce vykonávají. „Řada zahraničních zdravotnických zařízení uzavírá s našimi studenty pracovní smlouvy ještě dřív, než dostudují. To je pro nás dobrá vizitka,“ podotýká děkan Šedo.
Jak potvrdila absolventka Jana Mašková, odchod do zahraničí je pro absolventy lákavý. „Nabízí srovnatelné pracovní podmínky, ale lepší ohodnocení. Zejména absolventské páry do zahraničí odcházejí často,“ dodala mladá lékařka.
V této souvislosti děkan Šedo také zmínil, že odchod do zahraničí se netýká jen studentů, velmi důležité je udržet v Česku také pedagogy, kteří jsou pro vzdělání mediků klíčoví. „Neudržíme-li špičkové lékaře jako pedagogy, nebude mít české lékaře kdo učit,“ uzavřel profesor Aleksi Šedo.