Kolumbijský prezident už dříve vyloučil, že by se podobná legislativa mohla přijmout pro kokain, jehož je Kolumbie největším producentem na světě.
„Tento dokument umožňuje, aby se vydávaly licence pro pěstování marihuany výhradně pro lékařské a vědecké účely,“ řekl Santos novinářům po podpisu dekretu, který vstoupí v platnost ve středu. Pěstování, distribuce či užívání marihuany pro jiné účely zůstává ilegální. Dosavadní legislativa povoluje v Kolumbii držení až 20 gramů marihuany či 20 jejích rostlin pro osobní potřebu.
Pro lékařské účely povoluje užití marihuany například Rakousko, Belgie, Kanada, Finsko, Izrael, Česká republika či některé státy USA. V ČR platí od dubna 2013 zákon, podle něhož může lékař předepsat maximálně 30 gramů léčebného konopí na měsíc na elektronický recept pacientovi s nemocemi vyjmenovanými ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví.
Průkopníkem v legalizaci marihuany je Nizozemsko, které už v roce 1976 umožnilo držení jejího malého množství. Díky tomu vznikly slavné coffee shopy - kavárny, v nichž se dají legálně koupit v malém množství lehké drogy a jichž je nyní po celé zemi asi 600. Jako první země světa legalizovala prodej, pěstování i distribuci marihuany od loňského května Uruguay.
Marihuana se získává z konopí a pro rekreační účely se užívá kvůli vyvolání pocitů euforie či uvolnění. Její časté užívání nezpůsobuje fyzickou závislost, lze si však vytvořit psychický návyk. Může také způsobovat krátkodobé výpadky paměti, poruchy motoriky, pocity úzkosti i paranoické stavy.
Zejména díky psychoaktivní látce THC (tetrahydrocannabinol) má marihuana analgetické účinky, pomáhá například lidem s roztroušenou sklerózou zmírňovat svalové napětí a třes a osobám s Tourettovým syndromem snižuje četnost tiků. Ulevuje i lidem po chemoterapii větší chutí k jídlu a snížením pocitu nevolnosti.
